Brusel – Evropská pohraniční a pobřežní stráž má pomoci členským státům na okraji EU zvládat uprchlickou krizi.
Evropská komise představila návrh speciální jednotky v Evropském parlamentu. V bodech shrnujeme, jak má společná evropská stráž fungovat, co bude jejím úkolem a proč už nyní vyvolává mezi členskými zeměmi EU spory.
1) Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude rozmístěná v místech, kde to úřady a policejní či armádní síly dotyčné země nezvládají. Jedná se především o Řecko a Itálii, kam přijíždí nebo připlouvá většina žadatelů o azyl.
2) Stráž má mít až dva tisíce příslušníků z mnoha zemí. Část by byla v záloze a povolávána jen v mimořádných případech.
3) Počítá se s jejím rozmístěním i v zemích, které nejsou členy Evropské unie, ale ochrana jejich hranic s EU souvisí. Tedy především v Makedonii a Srbsku, přes které míří uprchlíci z Řecka dále na západ. Řecké úřady v letních měsících nestíhaly uprchlíky registrovat a na lodích je posílaly do Atén a dál do Evropy.
4) Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn uvedl pro agenturu Reuters, že stráž by rovněž pomáhala s deportací osob, jejichž žádost o azyl úřady jednoho z členských států Evropské unie zamítly.
5) Kontroverzním bodem je návrh, aby stráž zasahovala v krajních případech v nějaké zemi i proti vůli tamní vlády. Pro některé státy je to příliš velký zásah do suverenity. Odpor už dalo najevo Polsko, které hraničí s Ukrajinou a Ruskem.
6) Na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže naléhají hlavně Francie a Německo. Itálie ani Řecko nejsou proti. Řekové ale odmítli jiný plán Evropské komise: společné řecko-turecké patroly v Egejském moři.
7) Stráž by měla nahradit Agenturu EU pro správu vnějších hranic (Frontex), která existuje od roku 2005 a má sídlo ve Varšavě.
8) Návrh na vytvoření stráže musejí schválit ministři vnitra členských zemí kvalifikovanou většinou (tedy pro musí být 55 procent členských států, představujících alespoň 65 procent obyvatelstva Unie) a poté Evropský parlament.
9) Argument zastánců společné ostrahy zní: pokud vnější hranice nebudou dostatečně účinně chráněny, schengenský prostor zkolabuje a obnoví se hraniční kontroly mezi všemi zeměmi, jak jsme je znali v České republice do roku 2007.
10) Území České republiky by se činnost stráže přímo netýkala. Patří ke dvanácti zemím, které mají hranici pouze s dalšími členy Evropské unie nebo schengenského prostoru. A neleží jako první země na migrační trase ze severu Afriky (ČR, Rakousko, Německo, Slovinsko, Francie, Dánsko, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, Irsko, Velká Británie a Švédsko).
