Sám Trump už dříve označil vyšetřování za politicky motivovaná a podezření za vykonstruovaná.
V dopise, který sepsal právní poradce Bílého domu Pat Cipollone, se uvádí, že Bílý dům nebude v této záležitosti spolupracovat s výbory Sněmovny, protože vyšetřování formálně neschválila Sněmovna. Interní vyšetřování začaly tři výbory Sněmovny poté, co 24. září Pelosiová oznámila, že Sněmovna zahájí proces přípravy ústavní žaloby na Trumpa.
Kauza vypukla kvůli stížnosti takzvaného whistleblowera, který v srpnu upozornil na červencový telefonát Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pracovník amerických zpravodajských služeb ve své stížnosti uvedl, že americký prezident vyvíjel na Zelenského nátlak, aby ukrajinská justice začala vyšetřovat Trumpova politického rivala Joea Bidena kvůli dřívějšímu působení jeho syna v ukrajinské firmě.
Krátce před telefonátem Trump zablokoval peníze na vojenskou pomoc Ukrajině, čímž chtěl podle některých na Zelenského vyvíjet nátlak. Podle podezření Trump zneužil svůj úřad a žádal tak zasahování cizí země do prezidentských voleb v USA v roce 2020. Biden je považován za favorita pro získání demokratické kandidatury pro příští prezidentské volby.
"Vaše bezprecedentní akce nedávají prezidentovi jinou možnost… Prezident Trump a jeho vláda se nemohou účastnit vašeho partyzánského a neústavního vyšetřování," citovala z dopisu televize Fox News. Podobně se už dříve vyjádřil i Trumpův osobní právník Rudolph Giuliani, jehož citoval dnes deník The Washington Post. Giuliani také odmítl spolupracovat, dokud vyšetřování formálně neschválí Sněmovna.
Odmítnutí z Bílého domu přichází ve stejný den, kdy se měl se zástupci výborů Sněmovny kvůli vyšetřování sejít velvyslanec USA při Evropské unii Gordon Sondland, ale americké ministerstvo zahraničí mu v tom zabránilo. Sondland byl předvolán zřejmě i kvůli jeho zprávám z mobilního telefonu, které si psal s dalšími americkými diplomaty.
Předsedové zahraničního výboru, výboru pro kontrolu zpravodajských služeb a výboru pro dohled a reformu požádali v předchozích týdnech o dokumenty související s kauzou kolem telefonátu mimo jiné Bílý dům, ministra zahraničí Mikea Pompea či ministra obrany Marka Espera.
