Čtvrteční volební ráno v Londýně. | Foto: Reuters

Velká Británie

Velká Británie má s teroristickými útoky vlastní neblahé zkušenosti. Bezpečnostní opatření přišla už po roce 2005, kdy při sérií explozí zemřelo v Londýně přes 50 lidí a na dalších 700 bylo zraněno.

Loňský listopad s sebou přinesl řadu dalších - mimo jiné zpřísněné kontroly na letištích a na hranicích. Zpravodajské služby hodlají v příštích letech nabrat až 1900 zaměstnanců a posílit síť svých protiteroristických odborníků na Blízkém východě a v severní Africe. Zejména proto, že ze země míří do krizových oblastí řada radikálů, kteří se často vracejí zpátky.

Londýn hodlá rovněž modernizovat technologie a pro tajnou službu MI5 vybudovat nové operační centrum. Premiér David Cameron už loni v lednu (krátce po útocích na francouzskou redakci Charlie Hebdo) slíbil, že zpravodajským službám přidá pravomoci, například v případě sledování internetu. Kromě toho schválil zřízení nového národního kybercentra ke sledování džihádistů.

Náklady:

Několik dní po pařížských útocích slíbil ministr financí George Osborne, že na protiteroristická opatření v následujících pěti letech vyčlení dalších 3,4 miliardy liber (asi 4,2 miliardy eur). To představuje nárůst o třetinu, a to na částku přesahující 15 miliard liber. Peníze si rozdělí ministerstva vnitra, armáda i zpravodajci. Tajné služby by si z částky měly "ukousnout" zhruba 2,5 miliardy liber.  V únorovém prohlášení vláda uvedla, že policie získá do roku 2020 navíc dalších 900 milionů, miliarda poputuje také na nákup 4G komunikačních zařízení pro policejní složky. Do roku 2021 by měl narůst i rozpočet ministerstva obrany, a to o více než pět miliard liber.