Tripolis - Libyjským povstalcům bojujícím již měsíc proti diktátoru Muammaru Kaddáfímu přišla v úterý z Paříže nepříjemná zpráva. Skupina osmi nejbohatších zemí světa a Ruska se rozhodla, že nebude naléhat na Radu bezpečnosti OSN, aby nad Libyí zřídila bezletovou zónu.
Kaddáfí tak může i nadále s lehkým srdcem používat své letectvo k nemilosdrnému bombardování pozemních cílů a zatlačovat povstalce do defenzivy. To se mu také úspěšně daří, protože v úterý odpoledne dobyly jeho jednotky města Brigu a Adždabíju ležící na břehu zálivu Velká Syrta.
Na zřízení bezletové zóny tlačila zejména Francie, Rusko a Čína však byly v rámci RB OSN proti a tak od jejího zřízení nakonec ustoupily také Spojené státy.
Skupina G8 se omezila pouze na vágní prohlášení, podle kterého mají Libyjci "právo na demokracii" a Kaddáfí bude proto čelit "vážným důsledkům", pokud bude toto právo zpochybňovat.
O tom, co si libyjský diktátor myslí o právu na demokracii, svědčí nejlépe fakt, že jeho jednotky v úterý mohutně bombardovaly pozice rebelů právě u Adždabíji nacházející se na strategické silnici k hlavní povstalecké baště Benghází.
"Ostřelují skladiště zbraní děly a tanky, jedná se o velmi intenzivní útok," řekl agentuře Reuters dobrovolník Ašráf Abdel Malík bojující v řadách povstalců. "Pokud sklad zasáhnou, může to zničit celou Adždabíju."
Vzdejte se nebo utečte
Vládní jednotky jsou nyní tak už jen čtyři sta kilometrů od egyptské hranice. Znamená to, že mají pod svou kontrolou drtivou většinu libyjského území.
Po prvním týdnu povstání proti Kaddáfímu ovládaly přitom jen nejbližší okolí libyjské metropole a diktátorův pád se tak zdál být neodvratným.
Západní mocnosti si ale velmi rychle uvědomily, že pokud nechají Kaddáfího padnout, mohou tím vyvolat povstání proti autoritativním režimům také v dalších částech arabského světa. Mimo jiné v Alžírsku či v zemích bohatých na ropu, ležících u Perského zálivu.
Boje v Libyi vyhnaly cenu suroviny na dvouapůlleté maximum a ropa se dlouho držela na úrovni okolo 115 dolarů za barel. Ke 110 dolarům ji srazilo zpět až zemětřesení v Japonsku a obavy z prodražení jaderné energie.
Kaddáfí, jistý si svým vítězstvím, poskytl včera rozhovor italskému deníku Il Giornale. Tvrdí v něm, že povstalci nyní mají pouze dvě možnosti: vzdát se nebo utéci.
"Postupujeme tak rychle proto, abychom se vyhnuli masakrům," řekl v interview na adresu rebelů Kaddáfí. "Jestliže se vzdají, nebudeme je zabíjet. Armáda dostala rozkaz je jen obklíčit."
Boje o ropné terminály
Povstalci se na západě země i nadále brání v třísettisícové Misurátě a také v Zuaráhu, čítajícím několik desítek tisíc obyvatel. V úterý odpoledne hlásili dopisovatelé agentury Reuters, že povstalci opouštějí v několika kolonách Adždabíju i Brigu a spolu s nimi prchá i civilní obyvatelstvo. Již dříve vzdali rebelové snahu dobýt zpět terminál Rás Lanúf.
Situace je na mnoha místech silně nepřehledná, bojuje se ale v podstatě jen na úzkém pruhu území kolem pobřežní silnice spojující Tripolis s východem země. Zprávy z bojiště si navíc silně protiřečí. Zatímco vládní síly tvrdí, že dobyly nějakou pozici, o několik hodin později se ukáže, že se povstalci v daném místě stále urputně brání.
Platí to právě pro západ země.
"Kaddáfího lidé mají seznamy se jmény a pátrají po rebelech, řadu z nich zajali jako rukojmí," sdělil agentuře Reuters obyvatel Zuaráhu, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Pád Brigy a Adždabíje ale notně komplikuje situaci také na východě. Vládním jednotkám se teď totiž otevřela cesta na Benghází, sídlo opoziční Libyjské národní rady.
O zřízení bezletové zóny žádali v uplynulých dnech nejenom povstalci, nýbrž také Liga arabských států a Organizace islámské konference.
