O oddělení jednotek ukrajinské armády a bojovníků samozvaných "lidových republik" na Donbasu rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. Pondělní ani středeční pokus ale nevyšel, protože podle Kyjeva povstalci neustali v ostřelování ukrajinských pozic.
Vytvoření nárazníkové zóny, ale i uznání samosprávného statusu povstaleckých zón, s nímž Kyjev po dlouhém váhání vyslovil v Minsku souhlas, se mělo stát předpokladem summitu normandské skupiny. Schůzka nejvyšších představitelů čtyř zemí může být šancí k definitivnímu ukončení krveprolití v Donbasu, které si od roku 2014 vyžádalo přes 13 tisíc lidských životů a z domovů vyhnalo přes milion lidí.
Kromě svolání normandského summitu, který se od roku 2016 neuskutečnil, Zelenskyj nevylučuje ani přímé osobní setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. "O takové schůzce nikdo nemluví, všichni jsou proti. Ale řeknu vám jedno: takové setkání musí být, chceme-li válku (na Donbasu) skončit," prohlásil ukrajinský prezident. V telefonických kontaktech s Putinem bude podle svých slov pokračovat v zájmu výměny zajatců.
Summit normandské skupiny by podle Zelenského mohl otevřít i problém ukrajinského Krymu, který Rusko na jaře 2014 okupovalo a anektovalo. "Dnes neexistuje jiná platforma, kde by bylo možné tento problém posoudit," řekl ukrajinský prezident, podle něhož je krymský problém "složitá historie".
Zelenskyj obvinil svého předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka, že sabotuje oddělení vojsk na východě země a podněcuje nacionalisty ke zmaření mírového procesu. Několik stovek radikálů se podle Kyjeva ve středu vydalo k obci Zolote ve snaze oddělení vojsk bránit.
"Porošenkovi jde jen o pokračování války a nový majdan," řekl Zelenskyj novinářům s odkazem na lidové povstání na kyjevském náměstí Nezávislosti (majdanu Nezaležnosti) v roce 2014. Nacionalistická opozice i Porošenko se svými stoupenci tvrdí, že nová ujednání z Minsku jsou kapitulací před Ruskem a zradou ukrajinských národních zájmů.
Zelenského "press-maraton" v kyjevské tržnici trval podle listu Ukrajinska pravda jedenáct hodin. Tím podle ruské redakce BBC překonal i světový rekord v podání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se předloni s novináři bavil sedm hodin a 21 minut. Ani nemluvě o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož nejdelší tisková konference trvala čtyři hodiny a 47 minut.
Zelenskyj svou výdrží podle serveru Newsru.com zastínil i jiné mistry dlouhých projevů, jako býval někdejší kubánský vůdce Fidel Castro či již zesnulý venezuelský prezident Hugo Chávez, který jednou ve svém nedělním programu dokázal vtipkovat, vyprávět, zpívat a odpovídat osm hodin a šest minut, a to za třicetistupňového vedra.
