Londýn - Slavný astrofyzik Stephen Hawking oslavil své sedmdesáté narozeniny, přestože mu lékaři prorokovali, že kvůli vážné nemoci zemře už dávno.

Hawkingovi diagnostikovali v jedenadvaceti letech takzvanou Lou Gehrigovu chorobu, která rozkládá nervové buňky a paralyzuje svaly.

Lidé postižení touto nemocí umírají do několika málo let, Hawkingův případ je podle expertů zcela výjimečný. Nemoc mu zjistili v roce 1963 a dávali mu dva roky života.

Vědec se oficiální oslavy nezúčastnil kvůli únavě, předtím se ale v rozhovoru pro novináře vrátil ke svému oblíbenému tématu. Kolonizaci a zabydlování nových planet.

Hawking soudí, že pokud se lidem nepodaří usadit se na dalších planetách, vyhynou, protože Země jim jednoho dne už nebude stačit.

"Je naprosto nezbytné, aby se lidé pro své přežití rozšířili dál do vesmíru. Nukleární katastrofa nebo změny klimatu mohou Zemi zničit během následujícího tisíce let," uvedl fyzik v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici Radio 4.

Řekl také, že navázání komunikace s mimozemskými civilizacemi by bylo "obrovskou věcí," ale je to zároveň dost riskantní.

"Pokud se nás rozhodnou navštívit, mohlo by to připomínat někdejší příjezd Evropanů do Ameriky. Pro původní Američany to příliš dobře nedopadlo," prohlásil Hawking.

Svoji výzvu k osidlování nových planet adresoval i shromáždění vědců, kteří se sešli v Cambridge u příležitosti jeho narozenin.

"Nemyslím, že přežijeme dalších tisíc let, pokud se některým z nás nepodaří z této křehké planety odejít," uvedl ve svém prohlášení, přečteném na slavnostním večeru.

Tématu existence či neexistence Boha, kterým vyvolává spory, se britský fyzik tentokrát vyhnul (několikrát se nechal slyšet, že Bůh nestvořil vesmír).

Hawking se stal celosvětově známým hlavně díky knize Stručná historie času, kterou vydal v roce 1988 a stala se jednou z nejprodávanějších vědeckých knih v historii.