Washington - Nemá autoritativní vystupování, není okouzlující řečník, neoplývá neodolatelným charisma, ani není nadaný demagog.
Přesto Ben Shalom Bernanke - vyhlášený loni časopisem Time jako osobnost roku - obhájil post jednoho z nejmocnějších finančníků současnosti. Stal se podruhé šéfem Fedu. Rozhodlo o tom hlasování v Senátu (70:30 hlasům).
Proč Barack Obama nominoval a Kongres zvolil právě jeho?
Obamovu předchůdci Bushovi lze vyčítat ledacos, ale když v roce 2006 jmenoval do funkce Bernankeho, byl to geniální tah. Na problémy, kterým od roku 2007 začala čelit americká ekonomika, by těžko našel teoreticky lépe vybaveného kandidáta.
Bernanke se totiž ve svém teoretickém výzkumu zaměřoval mimo jiné na zkoumání hospodářské krize 30. let minulého století. Jeho dosavadní vedení Fedu nebylo bez chyb. Bernanke se loni stal hromosvodem hněvu veřejnosti a kongresmanů nad excesy ve finančním sektoru a nákladnými vládními sanacemi investiční banky Bear Stearns a pojišťovny AIG a nad mohutnou vládní podporou největších amerických bank během hluboké finanční krize.
Řada kongresmanů, republikánů i demokratů, Bernankovi vyčítá spolupodílnictví na laxní finanční regulaci, preferování zájmů Wall Street před zájmy obyčejných lidí a podíl na krocích vedoucích k finančnímu kolapsu.
Ale přednosti Bernankeho jsou také známé. Neargumentuje žádnou politickou ani ekonomickou ideologií, mluví věcně a svá tvrzení vždy opírá o pevně podložené argumenty. A umí něco, co se cení: pokud něco neví, otevřeně to přizná. Tak prý se pozná odborník na svém místě.
Ze šprta profesorem
Je vidět, že značnou část svého života strávil na akademické půdě. Vystupuje jako profesor. Na to, že je prakticky neustále středem pozornosti a každé jeho slovo ovlivňuje cenu akcií či měn po světě, je až nápadně tichý. Možná až stydlivý. Nerad se účastní společenských akcí, nejraději tráví čas se svou manželkou, luští křížovky nebo hraje na saxofon.
Jeho spolužáci, pokaždé, když mluví s novináři, neopomenou zmínit, že se stal nejznámějším šprtem planety. Ve škole se, kulantně řečeno, učil pilně a dobře.
Při studiu si Bernanke přivydělával jako číšník a mimo jiné pomáhal stavět budoucí nemocnici.
Po bakalářském studiu na Harvardu absolvoval doktorandské studium na Massachusettském institutu technologie, učil ve Stanfordu i v Princetonu.
V prezidentových službách
V roce 2002 nastoupil do služby amerických federálních úřadů. Nejdříve začal jako člen správní rady systému federálních rezerv, kde působil až do roku 2005. V letech 2005 až 2006 pracoval jako šéf rady ekonomických poradců prezidenta George Bushe.
Bush ho uznával. Prvního února roku 2006 byl na 14 let jmenován členem představenstva Fedu a zároveň byl na čtyři roky pověřen jejím vedením.
Narodil se v roce 1953 židovským rodičům (proto prostřední jméno Shalom) ve městě Augusta ve státě Georgia. Jeho otec byl lékárníkem a matka učitelkou na základní škole. Bernankeovi patřili k několika židovským rodinám pocházejících z Ukrajiny a Polska, které se ve městě Augusta usadily a navštěvovaly místní synagogu. Od svého dědečka se malý Ben učil hebrejštinu.
Prý zůstává dodnes skromný, což v několika rozhovorech popsal tak, že "sám myje nádobí, vynáší koš a s manželkou vlastní pouze jedno malé auto Ford Focus".
Inflaci zkrotím
V jeho názorech se viditelně odráží učení známého liberálního ekonoma Miltona Friedmena. Je tedy zastáncem teorie neviditelné ruky trhu, co nejmenší regulace ze strany státu. Naopak nebezpečí vidí v deflaci.
A kdy podle Bernankeho skončí ekonomická krize?
"Je to asi jako chválit v půlce plavby kapitána Titaniku, jak hladce loď vede. Konečný účet za Bernankeho působení ještě zdaleka není možné vystavit. Každopádně platí, že léčit krizi vyvolanou "levnými penězi" jejich ještě větším přísunem není recept na trvalou prosperitu," napsal analytik Aleš Tůma ze společnosti Partners.
Fed pod vedením Bernankeho nyní americkou ekonomiku podporuje velmi nízkými úrokovými sazbami a odkupem aktiv poskytuje také dodatek volných peněz. Kritici těchto opatření předpovídají, že výsledkem bude vysoká inflace, která se projeví nejdříve za tři roky.
Bernanke však tvrdí, že Fed bude schopen mimořádně uvolněnou měnovou politiku včas ukončit. "Máme velmi jasnou strategii, která zahrnuje zvyšování sazeb z úvěrů, plus řadu dalších opatření, která testujeme a která nám umožní tyto úvěry ze systému odčerpat," řekl Bernanke na počátku ledna.
"Budeme schopni zabránit širšímu růstu peněžní zásoby a úvěrů, což je nutné k tomu, abychom tuto mimořádnou politiku mohli ukončit, jakmile nadejde ten správný čas," dodal sebevědomě.
Bude u toho, protože šéfem Fedu bude i další čtyři roky.
