"Hledala jsem něco malého sama pro sebe, v Neuköllnu," popisuje Statnaja snahu zabydlet se ve čtvrti, která se v posledních letech stává mezi Berlíňany stále oblíbenější. "Najít něco mi trvalo dva měsíce, byla jsem na padesáti prohlídkách," vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Desítky a stovky lidí v Berlíně o byty za dostupné ceny soupeří pravidelně. Průměrný nájem je tu stále relativně nižší než například v Londýně, Paříži nebo i Praze. Bydlení ale zdražuje skoro nejrychleji na světě, píše server Deutsche Welle. Podle dat, která má k dispozici výzkumný institut Empirica, zdražilo bydlení v Berlíně za posledních pět let o třetinu. Za poslední dekádu to bylo o více než 75 procent.
Nájemníkům by měl pomoci zákon, který definitivně schválila koalice sociálních demokratů, Zelených a postkomunistické Levice na konci ledna. Ten stanovuje, že během příštích pěti let už nájmy v soukromých bytech stoupat nesmí. Opatření by se mělo dotknout asi 1,5 milionu bytů a tří milionů obyvatel.
Jenže někteří politici i majitelé bytů proti němu protestují. Podle nich ho lze jen těžko právně vymáhat a lepším řešením situace by bylo, kdyby město a soukromí investoři víc stavěli.
So berichtet die Washington Post über den #Mietendeckel
— Reiner Braun (@rbraun_inst) January 31, 2020
(über Smartphone anscheinend ohne paywall) https://t.co/v7h5aJCTtH
Opatření, které začne platit od konce února, počítá s tím, že nájemníci v bytech postavených před rokem 2014 zaplatí maximálně necelých 10 eur (asi 250 korun) za metr čtvereční. Výjimku mají ubytovny a sociální byty, naopak zvýšit konečnou cenu může lokalita nebo vybavení. Pokud by ale pronajímatel žádal výrazně víc, mohou nájemci u úřadů vymáhat snížení platby.
Zastropování nájemného by podle odboru pro městský rozvoj na berlínské radnici mělo nájemníkům ušetřit po dobu pěti let až tři miliony eur. O jeho zrušení ale už nyní usilují křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří jsou na celoněmecké úrovni ve vládě a v Berlíně v opozici.
Nepřesvědčil je ani ústupek vládnoucí berlínské koalice, který měl vymahatelnost nového pravidla ujasnit: nižší platby by si u soudu museli vymoct nájemníci sami.
Nestropovat, stavět
Berlínská CDU už oznámila, že podá nejpozději do poloviny června žalobu k zemskému ústavnímu soudu. Hlavní město podle ní překročilo své pravomoci, protože podobné opatření by v Německu mělo připadnout jen centrální vládě. Za protiústavní označil zákon i spolkový ministr vnitra Horst Seehofer ze sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU), píše deník Berliner Morgenpost.
"To opatření je protiústavní, kontraproduktivní a v konečném důsledku nepřátelské nejen vůči investorům, ale také nájemcům," nechal se pak slyšet poradce pro ekonomiku CDU Joachim Pfeiffer. Podle něj je řešením vysoké ceny nájmů výstavba nových bytů, ke které ale investoři kvůli zákonu údajně ztratí motivaci.
Průzkum serveru s nemovitostmi Immoscout, který citoval list Frankfurter Allgemeine Zeitung, mu částečně dává za pravdu. Důsledky zákona pocítí především ti, kteří budou uzavírat nové nájemní smlouvy. Pokud by například platil už loni, museli by pronajímatelé zmírnit své finanční požadavky ve skoro 95 procentech případů.
Podle Immoscoutu navíc už v loňském roce - v očekávání, že bude zákon přijat - klesl počet bytů nabízených za cenu vyšší než povolenou asi o pětinu. Počet těch levnějších se ale nezvýšil.
"Chvíli jsem se bála, jestli mi nájem v bytě na poslední chvíli nezvýší," popisuje Olga Statnaja, jak prožívala zastropování nájmu ve svém novém bytě. "Radila jsem se s právníkem a podle něj by vymáhání snížení nájmu nebylo možné," dává za pravdu hlasům, které zákon považují za bezzubý.
"Nakonec se mě to ale netýká, stejně jako drtivé většiny mých známých. Podle mě je v Berlíně větší problém s nelegálním pronajímáním pokojů nebo Airbnb," uzavírá žena s odkazem na službu sdíleného ubytování.
Přitažlivý Berlín
Za stávající přetlak poptávky po bydlení v Berlíně může mimo jiné rostoucí popularita města, kdysi rozděleného studenou válkou na východní a západní část. Svými relativně dostupnými cenami bytů a služeb a zároveň pestrou nabídkou pracovních míst zejména ve start-upech a technologických firmách si Berlín v minulosti vysloužil přezdívku "Arm aber sexy", tedy "Chudý, ale sexy".
Nových bytů a domů tu ale přibývá mnohem méně než obyvatel. Těch by se do roku 2030 mělo ke stávajícím 3,5 milionu přidat asi desetina.
Nutnost složit při nákupu nemovitosti velkou částku brání zejména mladým lidem v Německu bydlet ve vlastním. Podle průzkumu banky ING většina Evropanů, včetně Čechů a Němců, raději spoří na něco jiného než vlastní nemovitost. V Berlíně také více než polovina nájemců žije v bytě sama.
Zároveň se německé hlavní město v 90. letech po znovusjednocení západní a východní části zbavovalo velkého počtu obecních bytů, které částečně představovaly dědictví socialistického hospodaření v bývalé NDR.
Ve snaze napravit toto zpětně kritizované rozhodnutí začal Berlín v posledních letech zrychlovat výstavbu vlastních bytů. Zatímco v roce 2016 jich město nabídlo k pronájmu necelých 1400, loni to bylo už více než čtyři a půl tisíce.
Dalších asi 12 tisíc bytů odkoupilo od soukromých vlastníků, včetně společnosti Deutsche Wohnen. Ta je největším soukromým pronajímatelem ve městě, patří jí asi sto tisíc bytů. V příštích dvou letech by se tak počet městských bytů měl různými způsoby navýšit o celkem asi 20 tisíc jednotek.
