Helena Truchlá
22. 10. 2019 18:00
Berlínská radnice schválila zastropování nájemného. Po dlouhém vyjednávání začne od příštího roku platit návrh vládních sociálních demokratů (SPD), strany Levice (Die Linke) a Zelených, který od příštího roku stanoví maximální částku, kterou si za pronajmutí zhruba milionu a půl bytů mohou jejich majitelé účtovat. Praha chce raději víc obecních bytů, jinde kromě regulací dochází i k vyvlastňování.
Raději víc novostaveb
Opozice, asociace německých měst i podnikatelé v realitním byznysu nově schválené opatření kritizují a hovoří o návratu k socialismu. Před "masivními negativními dopady na ekonomiku, prosperitu města a také nájemníky" pak varují spolky, podepsané pod společným otevřeným dopisem městské správě. Patří mezi ně také Berlínská komora stavitelů nebo Spolek berlínských a braniborských bytových podniků.
"Zastropování nájemného způsobí až 90procentní pokles investic do bytového fondu," jsou přesvědčené organizace, že opatření, které by mělo lidem pomoci, se nakonec obrátí proti nim. Místo toho by se podle organizací mělo v Berlíně více investovat do nové bytové výstavby.
Pravicová opozice chce nechat opatření přezkoumat u soudu, ale následovat berlínský vzor mezitím zvažují i další německá města. Takzvanou "nájemní stopku" ve 162 městech na dobu šesti let vyžadují obyvatelé nejbohatší spolkové země Bavorska. Frankfurtský starosta Peter Feldmann (SPD) chce omezit růst nájemného na jedno procento ročně.