Bělorusko se přehlídky nevzdalo ani uprostřed pandemie koronaviru. Podle prezidenta Lukašenka nebylo vůbec myslitelné, aby akci u tak významného výročí země zrušila. A nejde pouze o přehlídku, běloruská hlava státu odmítá řadu dalších opatření kvůli koronaviru.
"Věřím, že vojenská přehlídka nebyla ani tak o Rusku a Vladimiru Putinovi, ale o běloruské politice," řekl serveru Aktuálně.cz běloruský politický analytik a konzultant Arcjom Šrajbman.
"Jakmile se (Lukašenko) chytil přístupu, který odmítá karanténu a jakékoli jiné drastické změny v našich životech, nemohl přehlídku zrušit, protože by to podkopalo jeho vlastní víru, že všechno jde dobře. Jak sám několikrát řekl: 'Pokud zrušíme přehlídku, každý by si myslel, že se bojíme a že jsme se schovali.' Byla to spíše otázka politického postoje než předvádění se před cizími," věří analytik.
Na druhou stranu ale odborník na politiku z Minsku uznává, že když Putin odsunul ruskou přehlídku na neurčito, běloruský prezident toho neváhal využít. "V zásadě se snaží prezentovat jako ten, kdo se vždy stará, kdo se drží tradice bez ohledu na cokoliv," vysvětluje Šrajbman s tím, že prezident cílil i na ruskou veřejnost, když na přehlídku pozval ruské televizní kanály. Ty ji ale nakonec nepokrývaly.
Panika je horší než pandemie, věří Lukašenko
Lukašenko, který zemi řídí už více než čtvrtstoletí, vůči protikoronavirovým omezením přijímaným ve světě zaujal velmi tvrdý postoj. Obavy ze šíření nákazy nazývá "psychózou" a sám nabízí neotřelé metody, jak infekci odolat. Agentura Reuters z jeho doporučení vyjmenovává například pití vodky, návštěvu sauny nebo hraní ledního hokeje.
Všeobecně se skloňují dva důvody, které ho k tomu mohly přivést. Špatný stav běloruské ekonomiky, která už před pandemií trpěla rozepřemi o ruskou ropu, a tak by omezení a uzavírání podniků špatně nesla, a Lukašenkovo skutečné přesvědčení, že panika je horší než sama nemoc.
"Lukašenko upřímně věří, že běloruský zdravotnický systém to dokáže zvládnout i bez karantény, bez uzavírání a že samotný virus je méně škodlivý a méně nebezpečný než panika, která okolo něj vzniká. Od začátku se proto zaměřil na prevenci paniky, a ne na boj proti viru," vysvětluje Šrajbman.
"Je velmi typické pro vůdce podobných režimů, že když si zvolí nějaký kurz, je velmi obtížné ho zvrátit. Změnit názor a připustit, že se mýlili. Takže jakmile se takto rozhodl, bylo pro něj prakticky nemožné připustit, že jak se situace stupňovala, možná se měl vyzkoušet jiný přístup. Šlo o jeho politické postavení. Snažit se navzdory všemu ukázat, že měl pravdu," dodává.
"Nyní, když se evropské země začínají otevírat a postupně se uvolňují opatření, a to včetně Ruska, si dává za pravdu. Věří, že měl celou dobu pravdu a všechny ostatní země si to teď uvědomují."
Restaurace i hranice zůstaly otevřené
I v Bělorusku nicméně platí pro dobu pandemie některá mírnější opatření, která mají obyvatele chránit. Studenti univerzit studují dálkově a rodiče mladších dětí si mohou vybrat, zda pošlou potomky do školy. Minsk také vydal doporučení ke zvýšení hygieny nebo rady pro místa, kde se sdružuje více lidí, jako jsou například restaurace.
Řadu opatření ale přijaly úřady nebo soukromý sektor nad rámec těch povinných. Podle serveru Foreign Policy například národní vlakový dopravce upravil sedadla, aby umožnil rozestupy. Ministerstvo zdravotnictví, jehož každodenní zprávy vyznívají trochu v rozporu s Lukašenkovou rétorikou, zase doporučuje lidem, aby se neúčastnili větších shromáždění. Část privátního sektoru se přesunula na home office a některé restaurace zavřely samy od sebe.
Přísná vládní opatření, která přijala většina evropských zemí a mezi než patří například omezení pohybu, nařízená izolace, uzavření hranic nebo uzavření restaurací, ale Minsk oficiálně nezavedl. Přestože ho k tomu světové organizace vyzvaly.
"Život se tu nezměnil tak dramaticky jako v mnoha jiných zemích. Stále můžete jít do obchodů, kaváren a většiny restaurací, které nezkrachovaly. Zároveň se lidé více izolují sami od sebe, takže ulice a veřejná doprava jsou prázdnější. Snažím se moc nechodit ven, ale vidím z okna, že lidé nosí roušky. Ne všichni, ale až polovina lidí v nákupních centrech je má," popisuje nynější život v Minsku Šrajbman. Bylo by podle něj nepřesné tvrdit, že pandemie život v Bělorusku neovlivnila.
Podhodnocené statistiky
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří Bělorusko mezi evropské státy s nejvyšším denním nárůstem nových případů nákazy. Vrchol pandemie zemi patrně teprve čeká. V Bělorusku se koronavirem podle počítadla Worldometers.info dosud nakazilo zhruba 26 tisíc lidí, zemřelo jich 146. Uzdravilo se jich už sedm tisíc.
Zdravotníci, kteří s nákazou bojují, nicméně vyjadřují pochybnosti, zda nejsou běloruské statistiky podhodnocené. Zdravotnická střediska údajně čelí nátlaku, aby některá úmrtí na covid-19 vykazovala spíše jako smrt v důsledku pneumonie nebo selhání srdce.
Analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky uvádí, že k oficiálním číslům z Běloruska je nutné přistupovat s obezřetností. Za prvé jde o nedemokratický režim a za druhé záleží i na zvolené metodice, podle které se data zaznamenávají.
"Bělorusko není i přes charakter svého režimu uzavřená země a přinejmenším skrze sociální sítě se šíří poněkud odlišný obraz, než jaký režim prezentuje. Takže je pravděpodobné, že situace bude o něco horší, než jak by vyplývalo z oficiálních statistik," řekl Lebduška redakci Aktuálně.cz. "O tom svědčí i fakt, že běloruská tajná služba KGB dostala už v březnu za úkol potírat šíření informací o skutečné míře pandemie. Zároveň víme o tom, že KGB zastrašovala rodinné příslušníky nemocných a mrtvých se symptomy podobnými covid-19," vysvětlil.
Šrajbman nicméně doplňuje, že o žádné "masivní maskování tisíců těl" se podle něj nejedná. "Věřím, že pokud k nějakým manipulacím dochází, a s největší pravděpodobností dochází, spíš se odehrávají formou, kdy se skrývají skutečné příčiny smrti. Například když lidé umřou na zápal plic způsobený covid-19, jejich úmrtní list uvádí pneumonii, ne covid-19, takže se nedostanou do statistiky," vysvětluje Bělorus.
Zachovat si tvář před volbami
Jedním z důvodů, proč prezident Lukašenko sám sebe prezentuje jako někoho, kdo i v době pandemie na rozdíl od ostatních má vše pod kontrolou, mohou být i blížící se volby, které by se měly uskutečnit 9. srpna. Běloruský prezident, který někdy bývá označován za posledního evropského diktátora, z nich podle očekávání opět vyjde vítězně.
Podle Lebdušky je pro běloruského prezidenta před volbami ještě více než obvykle důležité udržet zdání normality a stability, o které režim usiluje dlouhodobě. Ať už tím, že zlehčuje nebezpečí plynoucí z pandemie, nebo uspořádáním vojenské přehlídky.
"Vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim stojí především na snaze udržovat co největší stabilitu bez jakýchkoliv velkých otřesů, přikláněl bych se k tomu, že se jedná spíše o psychologické motivy a ukázání Běloruska jako klidného ostrova uprostřed rozbouřeného světa. Tento motiv by dával smysl i vzhledem k tomu, že jsou na srpen naplánované prezidentské volby, ve kterých bude Lukašenko zvolen na šesté volební období. I proto nyní režim potřebuje, aby byla situace co nejklidnější a vše proběhlo bez komplikací," říká Lebduška.
