Příběh lodi Aquarius jako vítězství "tvrdé" rétoriky v EU. Státy se shodují na ochraně hranic

ČTK ČTK
16. 6. 2018 10:19
Zdá se, že pokud jde o migrační krizi, je ochrana vnějších hranic Evropské unie jediným bodem, na němž se členské státy po letech sporů shodnou.
Loď Aquarius francouzské neziskové organizace SOS Méditerranée, na jejíž palubě se nachází přes šest stovek migrantů.
Loď Aquarius francouzské neziskové organizace SOS Méditerranée, na jejíž palubě se nachází přes šest stovek migrantů. | Foto: Reuters

Brusel - Hlasité odmítnutí Itálie přijmout loď Aquarius s více než 600 migranty na palubě nevzbudilo v ostatních evropských zemích vlnu protestů. Dokládá to, že ta nejtvrdší rétorika ohledně imigrace si v Evropě úspěšně razí cestu, napsala agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Itálii za nezodpovědnou, ale zůstal v tom sám. Zdá se, že pokud jde o migrační krizi, je ochrana vnějších hranic Evropské unie jediným bodem, na němž se členské státy po letech sporů shodnou.

Naproti tomu italskou vládu podpořily Maďarsko a Slovensko. Evropská komise si však dala dobrý pozor, aby na někoho neukázala prstem, a spokojila se s výzvami k solidaritě mezi členskými státy a k humánnímu postoji vůči migrantům, které je třeba zachránit na moři.

To, že Itálie neumožnila lodi Aquarius zakotvit, je radikální rozhodnutí, uvedl vědec z Nanteské univerzity Yves Pascouau. Připomněl, že v roce 2013, kdy také zaznívaly výzvy k solidaritě, se Itálie zachovala přesně naopak než teď a spustila humanitární operaci Mare Nostrum.

"Změna na italské politické scéně odráží změnu, kterou lze pozorovat v evropských státech obecně," řekl Pascouau. Kauza Aquarius podle něj dokládá, že "evropská politická scéna se pomalu mění a navrch získávají restriktivní a tvrdé postoje" hlásající uzavření hranic.

Takové názory dlouhodobě zastávaly země visegrádské skupiny (Maďarsko, Česká republika, Polsko, Slovensko), které se postavily proti kvótám na přerozdělování uprchlíků v horizontu dvou let, přijatým v roce 2015 během vrcholu uprchlické krize (EU registrovala 1,26 milionu žádostí o azyl). Zmíněný postoj se ale už netýká jen této úzké skupiny.

Západ versus Východ

"Evropská unie byla zpočátku ostře rozdělená mezi Západ a Východ, ale to už neplatí," poznamenala Elena Sánchezová Montijanová ze španělského fóra CIDOB. Poukázala na to, jaký měla protiimigrační rétorika úspěch ve volbách v několika zemích, mimo jiné v Itálii a Rakousku, kde krajní pravice nakonec usedla ve vládě.

I německá kancléřka Angela Merkelová, která až do roku 2015 ztělesňovala politiku otevřené náruče, se dnes podle analytičky potýká v souvislosti s migrací s "vážnou vnitropolitickou krizí". Oponuje jí ministr vnitra Horst Seehofer. A s tímto německým ministrem a jeho italským protějškem chce rakouský kancléř Sebastian Kurz vytvořit "osu ochotných", tady skupinu odhodlanou bojovat proti nelegální migraci.

Rakousko, které se v červenci ujme rotujícího předsednictví EU, oznámilo, že se soustředí na vytváření všech možných opatření, která umožní "ochranu vnějších hranic". Vídeň také potvrdila, že s ostatními zeměmi, například Dánskem, pracuje na projektu, jenž Evropané až dosud odmítali - vzniku přijímacích center mimo unii, kde by úředníci třídili legitimní žadatele o azyl a ekonomické migranty, kteří by byli vraceni.

"I když počet migrantů prudce klesl, politický význam této otázky v některých zemích narostl," uvedl Stefan Lehne z nadace Carnegie Europe. Vzbuzování obav z migrace je podle něj hlavní strategií populistů, kteří v některých zemích sílí a kteří mají nejvyšší zájem na tom zachovat atmosféru nejistoty.

V tomto politickém kontextu "není možné dosáhnout jiného konsensu než říct, že posílíme ostrahu vnějších hranic a (problém) případně externalizujeme," řekl Pascouau. Nic jiného už podle něj není na stole. Pascouau tím míní jednání o reformě dublinského systému, který určuje, že azylem se mají zabývat vstupní země, jako Itálie nebo Řecko.

Tyto napjaté diskuse by měly vyvrcholit během summitu EU 28. a 29. června v Bruselu. Debata se ale stále točí kolem přerozdělování žadatelů o azyl v unii, což je postup, který Evropská komise navrhuje pro případ krize. "Tento návrh je ale v zásadě mrtvý," soudí Stefan Lehne. Podle něj to posiluje přesvědčení zemí, že nejlepší možností je zamezit migrantům dorazit do jejich přístavů. "A přesně tak to udělala Itálie," zavírá Yves Pascouau.

Část z 620 migrantů z lodi Aquarius převzala dvě italská plavidla. Všichni míří do Španělska. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 11 minutami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Předseda slovenského parlamentu Kollár měl vážnou dopravní nehodu

Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár měl v sobotu v Bratislavě vážnou dopravní nehodu. Zraněný je on i člen jeho ochranky. Podle ČT24 o tom informoval premiér Matovič. Stav obou mužů i povaha jejich zranění zatím nejsou známy.  

Další zprávy