Azyl pro Snowdena moc neřeší, nedostane se z Moskvy

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 7. 2013 16:00
Americký whistleblower dosáhl Pyrrhova vítězství, bez Rusů to ale nepůjde
30letý aktivista Edward Snowden uvízl v moskevské pasti.
30letý aktivista Edward Snowden uvízl v moskevské pasti. | Foto: Reuters

Moskva - Ani přijetí azylu Venezuely či jiné země amerického whistleblowera Edwarda Snowdena nespasí.

Jeho hlavním problémem zůstává, že uvízl bez platného pasu v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo. A bez pomoci Rusů se z něj zřejmě ani nedostane.

Patovou situaci by nevyřešily ani uprchlické doklady, jež by mu mohly úřady cílové země do Moskvy poslat. Nebrání totiž tomu, aby Američané hledaného zadrželi cestou.

Bez Rusů to nepůjde

Není tak vyloučeno, že Snowden dopadne stejně jako zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který už před rokem dostal azyl v Ekvádoru.

Zatímco Australan zůstává uvězněn na jeho velvyslanectví v Londýně, bývalý technik tajných služeb CIA a NSA může snadno uvíznout na Šeremeťjevu. Jeho osud je zcela v rukou Rusů.

Assangův "žalář":

Prezident Vladimir Putin sice muži, jenž vyzradil existenci supertajného špehovacího programu PRISM, nabídl útočiště, stanovil si ale podmínku: Snowden nebude pokračovat v činnosti "poškozující americké partnery". To třicetiletý aktivista odmítl.

Britské servery The Daily Mail a Mirror News s odvoláním na zdroje v Kremlu napsaly, že ruské úřady Snowdena na palubu jediného spoje Aeroflotu do Caracasu nepustí.

Letouny do jihoamerických států z Ruska navíc létají přes vzdušný prostor EU i USA a je pravděpodobné, že by tranzitní země stroj na své území nepustily, nebo ho donutily přistát.

Přes americké spojence to nepůjde

To už se ostatně stalo minulou středu, kdy musel speciál bolivijského prezidenta Eva Moralese neplánovaně přistát ve Vídni.

Do svého vzdušného prostoru ho totiž odmítly vpustit Francie, Itálie či Portugalsko. A to právě pro podezření, že "pašuje" Snowdena.

Whistleblower sice hýbe světem, sám ale příliš prostoru k pohybu nemá.
Whistleblower sice hýbe světem, sám ale příliš prostoru k pohybu nemá. | Foto: Reuters

Fakticky vzato je na tom Snowden ještě hůře než Julian Assange. Tlačí ho totiž čas. Pobyt jednoho z nejhledanějších Američanů v Rusku totiž zvyšuje napětí mezi Washingtonem a Moskvou.

"Musí si vybrat místo, kam odjede," nechal se slyšet náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov a ve stejném duchu se později vyjádřil i sám Putin. Nikde není psáno, že ruský prezident náhle nezmění názor a IT experta do USA nevydá.

Udělení azylu Snowdenovi zatím přislíbily Venezuela a Bolívie. Nikaragua a Ekvádor oznámily, že žádost zvažují.

Vladivostok, nebo Japonské moře?

Jednou z nemnoha možností, jak by se whistleblower mohl do Jižní Ameriky dostat, aniž by cestoval přes území spojenců Američanů, je pouť přes východ Ruské federace - nejspíš přes Vladivostok.

Pokud mu v tom ale Rusové nepomohou, jde o teoretickou možnost. Musel by totiž nějak nepozorovaně proklouznout z Šermeťjeva.

Bývalý analytik CIA Allen Thompson serveru Foreign Policy nastínil i jinou variantu. Být ve Snowdenově kůži, prý by si pronajal malé letadlo a zkusil se s ním vyhnout pevnině. "Opustil bych Moskvu, letěl přes Barentsovo moře, Dánskou úžinu a pokračoval kolem Newfoundlandu dál na východ k Návětrným ostrovům, odtamtud bych pak pokračoval do Caracasu."

Podle prezidenta letecké společnosti Expert Aviation Consulting Kirka Koeniga by se taková trasa skutečně vyhnula území všech spojenců USA. "Pravděpodobně by to šlo, ale nebylo by to levné. Taková cesta by vyšla na 200 tisíc dolarů," odhadl na CNN.

Ani to ovšem neřeší, jak by Snowden v Moskvě proklouzl do letadla.

Rozhovor s Edwardem Snowdenem:

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
Další zprávy