Ázerbájdžán loni po bleskové ofenzivě dobyl oblast Náhorního Karabachu, kterou po desetiletí obývali zejména etničtí Arméni, region kontrolovali arménští separatisté.
Průběžný výsledek zveřejnila ázerbájdžánská ústřední volební komise po sečtení více než 54 procent hlasů, uvedl Interfax s tím, že účast dosáhla bezmála 77 procent. Dříve zveřejněný povolební průzkum (exit poll) provedený společností Oracle Advisory Group přisoudil Alijevovi 93,9 procenta hlasů.
Dvaašedesátiletý Alijev je u moci přes dvě desetiletí. Dostal se k ní v roce 2003, kdy zemřel jeho otec Hejdar Alijev, jenž ovládal Ázerbájdžán už před rozpadem Sovětského svazu, jehož byl Ázerbájdžán součástí. Nynější prezidentské volby byly původně v plánu příští rok, ale současná hlava státu vyhlásila předčasné hlasování.
Někteří analytici naznačili, že Alijev volby uspíšil, aby využil nárůstu své popularity po loňském ovládnutí Náhorního Karabachu, poznamenala AP. Prezident podle ní v lednu místním televizním stanicím řekl, že chce, aby volby "znamenaly začátek nové éry", v níž má Ázerbájdžán plnou kontrolu nad svým územím. Volby se podle něj budou poprvé konat také v Karabachu, který loni po kapitulaci tamních úřadů opustily desetitisíce etnických Arménů.
Boje o Náhorní Karabach
Ázerbájdžán a Arménie vedly v posledních třech desetiletích dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Válka v 90. letech si vyžádala asi 30 000 mrtvých a skončila vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl řadu území během bojů v roce 2020. Po vojenské ofenzivě z loňského září pak převzal nad Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
Pro Ázerbájdžán znamená obnovení kontroly nad Karabachem triumfální konec konfliktu a šanci pro statisíce uprchlíků se tam vrátit, pro sousední Arménii představuje národní tragédii a humanitární krizi vzhledem k množství etnických Arménů, kteří z Karabachu uprchli právě na její území, podotkla agentura Reuters.
Alijevovo působení v čele země provází zavádění stále přísnějších zákonů, které omezují politickou diskusi, a zatýkání opozičních představitelů i nezávislých novinářů, podotkla AP. Počet funkčních období, o která se Alijev může ucházet, podle ní není nijak omezen a šest dalších prezidentských kandidátů, z nichž někteří ho už dříve veřejně chválili, pro něj nepředstavovalo reálnou výzvu. Dvě hlavní opoziční strany se voleb neúčastnily a někteří jejich členové před volbami tvrdili, že hlasování by mohlo být zmanipulované a není demokratické.
Teoreticky mohou být dvě kola hlasování, pokud kandidát nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, ale všeobecně se očekává, že Alijev získá drtivou většinu hlasů, jako tomu bylo v předchozích volbách, píše AP. Podle agentury Reuters Alijev v předchozím hlasování dostával kolem 85 procent hlasů, přičemž lidskoprávní organizace volby kritizovaly jako nesvobodné a neférové. Ázerbájdžánští představitelé tvrdí, že volby jsou spravedlivé a transparentní a Alijevova popularita od vítězství v Karabachu vzrostla.
