Gabala Ázerbájdžán si užívá nečekané pozornosti, které se mu dostalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin nabídl svému americkému protějšku, aby místo radarových a raketových základen v České Republice a Polsku zapojil do budovaného systému protiraketové obrany existující radarovou stanici Gabala.
Tu si Rusové pronajímají za sedm miliónů dolarů ročně právě od Ázerbájdžánu, na jehož území (asi 250 km severozápadně od hlavního města Baku) se zařízení nachází.
ČTĚTE VÍCE: Rusko Americe: Zastavte rozhovory o radaru a jednejme
Jak reálná je možnost, že Američané na ruský návrh kývnou, bude zřejmé nejdříve počátkem července, kdy má být Putin hostem v soukromém sídle rodiny Bushových ve státě Maine.
Mimořádná příležitost
Ať už se ale Spojené státy k Putinově nabídce postaví jakkoli, Ázerbájdžán rozhodně prohrát nemůže, tvrdí šéf ázerbájdžánského vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Kenan Alijev.
"Pokud řeknou Američané ano, stane se z Ázerbájdžánu zprostředkovatel světového příměří. A i kdyby nakonec řekli ne, Ázerbájdžán se dál bude moci tvářit jako země, kde si Moskva a Washington dokázali představit pohodlnou spolupráci," domnívá se Alijev.
Putinova nabídka tak podle něj představuje pro osmimiliónovou postsovětskou republiku vklíněnou mezi Kavkaz a Kaspické moře "mimořádnou příležitost".
Jak ovšem dále vysvětluje, vládnoucí režim v Baku by svého nově nabytého postavení mohl chtít využít k prosazování svých specifických zájmů, jako je nedořešený konflikt se sousední Arménií o Náhorní Karabach či posílení vlastní moci na úkor demokracie.
I tak ale podle Alijeva Ázerbájdžánci vítají skutečnost, že se zničehonic ocitli v centru pozornosti mezinárodní politiky. Na poli, kde spolu jednají světové mocnosti.
Obavy o zdraví
Radar Gabala
- Gabalinská radiolokační stanice je v Rusku známá také pod názvem Darjal či označením "objekt číslo 754"
- Výstavba začala v roce 1977, do bojové služby uveden v roce 1985, jeho konstruktéři obdrželi Státní cenu SSSR
- Výška: 87 metrů
- Dosah: 6 tisíc kilometrů
- Posádka: 900-1400 vojáků
- Podle platné smlouvy jej Rusko může za účelem plnění informačně-analytických úkolů využívat do roku 2012, za roční kompenzaci ve výši sedm miliónů dolarů
Zdroj: RIA-Novosti, Vesti
Jak ale na místě zjistil reportér Rádia Svoboda Ilgar Rasul, obyčejní Ázerbájdžánci, kteří žijí v blízkosti radaru Gabala, opojení z náhlé slávy nijak zvlášť nepropadají.
Celou reportáž Ilgara Rasula najdete na stránkách RFE/RL
Stejně jako obyvatele obcí v Brdech, kde by Američané chtěli svůj radar postavit, mnoho z nich znepokojují účinky takového zařízení na jejich zdraví.
"Stromy kvůli tomu (radaru) usychají. Máme tu spoustu dětí s vrozenými vadami. Má to účinky i na dobytek," řekl Rasulovi jeden z místních obyvatel.
"Žiju 500 metrů od stanice a žádné škody nevidím. Dříve jsme si opravdu všímali usychajících stromů, v posledních letech ale žádné velké dopady nevnímáme. Necháváme dobytek, aby se kolem pásl a nijak nás to netrápí," kontroval ale jiný.
V roce 1991 ázerbájdžánská vládní komise označila radar za hrozbu pro veřejné zdraví a životní prostředí. Žádná nezávislá studie dopadů tohoto zařízení však provedena nebyla.
Čekání na americké dolary
Místní přezdívají radaru Gabala "drak". Údajně podle řevu, který vydával, když jej v roce 1985 uváděli do provozu. Postupem času si ale lidé zvykli a dnes berou přítomnost této zvláštní sedmnáctipodlažní budovy v zelené kopcovité krajině jako danost.
Na stanici působí 900 ruských vojáků (podle ruského zpravodajského kanálu dokonce 1400 vojáků), kteří žijí v nedalekých kasárnách.
Někteří z místních ale doufají, že pokud by sem přišli Američané, přinesli by s sebou do této převážně zemědělské oblasti vítané pracovní příležitosti.
"Někteří z místních na stanici pracují a jsou slušně placeni. Američané by ale mohli platit ještě lépe. A pokud by nás chtěli za přítomnost radaru kompenzovat, bylo by to vůbec nejlepší," řekl reportérovi RFE/RL jeden z místních mužů.
Po rozpadu Sovětského svazu ruská armáda používala radar Gabala nejprve bezplatně. V roce 2002 ale Moskva a Baku uzavřely dohodu o pronájmu stanice na deset let. Každý rok za to Rusové Ázerbájdžánu platí sedm miliónů dolarů.
