Rusko Americe: Zastavte rozhovory o radaru a jednejme

Blahoslav Hruška
10. 6. 2007 14:45
Američané chtějí ale rakety v Evropě
Putin s Bushem na tiskové konferenci na summitu G8 v Heiligendammu.
Putin s Bushem na tiskové konferenci na summitu G8 v Heiligendammu. | Foto: Reuters

Heiligendamm/Moskva - Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Spojené státy, aby zmrazily veškeré rozhovory o budování systému protiraketové obrany v Evropě.

Rozhovory s Českou republikou a Polskem by podle něj měly být přerušeny, dokud Moskva a Washington neprodiskutují ruský návrh na společné používání radarové základny v Ázerbájdžánu.

"Radarová stanice v Ázerbájdžánu skvěle plní všechny úkoly a nevytváří problémy mezi Ruskem a sousedními zeměmi," uvedl ministr. Pokud mají USA zájem na stabilitě ve světě, měly by se vyvarovat kroků, které se dotýkají bezpečnosti jejich partnerů.

Více o summitu G8

logo G8 Heiligendamm

Chronologie

25. ledna
  • USA požádaly oficiální nótou českou vládu, aby mohly postavit v Brdech radarovou základnu; se žádostí o vybudování protiraketové základny USA oslovily zhruba ve stejnou dobu i Polsko.
10. února
  • Na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Evropané americký protiraketový štít nepotřebují a že tento krok pouze rozpoutá novou vlnu zbrojení.
28. března
  • Česko oficiálně zahájilo s USA jednání o základně.
17. dubna
  • Vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí John Rood po jednání v Moskvě s ruskou delegací vedenou náměstkem ministra zahraničí Sergejem Kisljakem řekl, že USA jsou otevřeny spolupráci s Ruskem v protiraketové obraně.
27. dubna
  • Prezident Putin označil americký záměr postavit v Evropě protiraketovou základnu za hrozbu podobnou americkým raketám typu Pershing a zdůraznil, že Rusko si v této souvislosti vyhrazuje právo na obranu.
15. května
  • Prezident Putin americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové v Moskvě zopakoval odmítavý postoj své země k plánovanému rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Polsku a České republice.
24. května
  • USA zahájily s Varšavou oficiální jednání o umístění části svého protiraketového štítu v Polsku.
29. května
  • Rusko úspěšně otestovalo dva nové zbraňové systémy údajně schopné americký protiraketový systém překonat. Týž den prohlásil Putin, že rozmisťování amerických protiraketových základen v Evropě změní "starý" kontinent v "sud s prachem".
3. června
  • Putin pro německý týdeník Der Spiegel v souvislosti s plánem rozmístění amerických základen v Evropě mimo jiné uvedl, že v důsledku amerického postupu prý jen bude "větší možnost rozpoutání jaderného konfliktu". Ve stejném časopise zmocněnec americké vlády pro protiraketovou obranu generál Henry Obering Moskvě nabídl, že by se podobné systémy obou zemí mohly propojit.
5. června
  • Prezident Bush v Praze znovu prohlásil, že chce Putina vyzvat ke spolupráci v otázce základny.
7. června
  • Putin Georgi Bushovi navrhl, aby USA pro vybudování základny svého protiraketového systému využily už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu, kterou má Rusko pronajatou.

Írán je zásadně proti

Íránský parlament s možností využívat ázerbájdžánské zařízení zásadně nesouhlasí a navrhovatele - ruského prezidenta Vladimira Putina - dnes ostře kritizoval. Někteří němečtí politici vidí v alternativním ruském návrhu důkaz, že Moskva nutnost vybudovat obranný štít přiznala.

Česká veřejnost s vybudováním radaru jako součásti amerického protiraketového štítu v Brdech nesouhlasí, což dokázala další anketa a referenda, která se konala v sobotu na Příbramsku a Rokycansku. V referendu stavbu základny odmítlo devět obcí, v anketě jedna. V obcích, které se cítí ohroženy, se o základně hlasuje od 17. března a dosud se jich proti vyslovilo 20.

Ruský vicepremiér a bývalý ministr obrany Sergej Ivanov v sobotu v Petrohradu prohlásil, že společné využívání radaru v Ázerbájdžánu je nejefektivnějším způsobem, jak rychle zjistit starty "libovolných raket z celkového jižního strategického směru". V případě realizace plánu prý Rusko, USA i Evropa získají ty nejpřesnější informace o zkušebních startech raket i o případném startu bojovém.

Putin: Základnu v Ázerbájdžánu, Turecku či na plošinách

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek po summitu G8 v německém Heiligendammu zmínil ještě další vhodná místa k rozmístění prostředků americké protiraketové obrany. Šlo o Turecko, Irák či námořní plošiny. USA ale dál chtějí stavět v Evropě.

"Mohly by být umístěny na jihu u amerických spojenců z NATO, jako je Turecko, anebo dokonce v Iráku," řekl Putin na tiskové konferenci po skončení summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska (skupina G8) v německém Heiligendammu. "Také by mohly být umístěny na námořních plošinách," dodal.

USA: My chceme Evropu

Spojené státy ale nabídku odmítly.

USA budou pokračovat ve vlastních plánech na vytvoření protiraketového štítu ve střední Evropě navzdory ruským návrhům umístit radar a systém protiraketové obrany mimo tuto oblast. Prohlásila to včera americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, kterou citovala agentura AP.

Riceová dodala, že překvapivý Putinův návrh sdílet využití radarové stanice v Ázerbájdžánu zastihl vládu prezidenta George Bushe nepřipravenou, nicméně má smysl ho posoudit, i když budou pokračovat jednání s Českou republikou a Polskem o systému protiraketové obrany.

"Místa pro protiraketovou obranu se nevybírají jen tak z ničeho," řekla Riceová. "Je to otázka geometrie a geografie toho, jak zneškodnit rakety. (Putinův návrh) ještě nebyl posouzen," dodala. "Musíme zjistit, zda Ázerbájdžán dává v kontextu protiraketové obrany nějaký smysl."

Státníci v plážovém megakoši na Baltu.
Státníci v plážovém megakoši na Baltu. | Foto: Reuters

Ruské versus americké plány

Ruský návrh: Návrh USA:
  • Systém by k detekci možných hrozeb využil radarovou stanici v Gabale v Ázerbájdžánu. Stanici vybudoval Sovětský svaz a Moskva si ji pronajímá.
  • Informace, které by toto vojenské zařízení zachytilo, by Rusko okamžitě poskytlo Spojeným státům a eventuálně také Evropě.
  • Stanice Gabala monitoruje území Íránu, Turecka, Číny, Pákistánu, Indie, Iráku, Austrálie a velké části afrických zemí a ostrovů v Indickém a Atlantském oceánu.
  • Díky této stanici by pak byla zbytečná výstavba jiného radaru v České republice.
  • Ruský plán nebere v úvahu okamžité rozmístění prostředků protiraketové obrany. Moskva totiž soudí, že bude trvat dost dlouho, než Írán dokáže vyvinout rakety s dostatečným doletem, aby zasáhly Evropu.
  • Rusko věří, že by bylo dost času pro umístění těchto prostředků, až by se objevily známky ohrožení.
  • USA zamýšlejí vybudovat radar ve vojenském prostoru Jince asi 70 kilometrů jihozápadně od Prahy. Kromě toho chtějí umístit deset prostředků protiraketové obrany v Polsku.
  • USA nesouhlasí s tím, aby bylo rozmístění těchto prostředků odloženo, jak navrhuje Rusko. Prohlašují, že chtějí být připraveny, než se hrozby stanou reálnými.
  • Plán USA předpokládá, že systém bude operační kolem roku 2012, ale Bílý dům ještě potřebuje, aby mu Kongres schválil pro projekt všechny finanční prostředky.
  • Zařízení ve východní Evropě by bylo zapojeno do protiraketového systému, který Spojené státy už mají rozmístěný na západním pobřeží svého území. (Systém) zahrnuje prostředky protiraketové obrany ve Fort Greely na Aljašce a leteckou základnu ve Vandenburgu v Kalifornii, stejně jako radary a satelitní systémy.
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 3 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy