"Všichni členové mojí rodiny se probudili a dusili se, nemohli jsme spát. Měli jsme potíže s dýcháním a nemohli jsme otevřít okno, protože to situaci ještě zhoršovalo," popsal jednu z běžných nocí ve městě s téměř čtyřiceti spalovnami dvaašedesátiletý Sungai Jarom pro malajsijský deník New Straits Times.
Stejně jako on se se zdravotními potížemi potýkají obyvatelé Vietnamu, Thajska či Filipín. Do jejich zemí začaly proudit tuny odpadků, které dříve k dalšímu zpracování přijímala od západních států Čína. Ta odebírala až 56 procent světového plastového odpadu převážně ze Spojených států, Evropy a Japonska.
Podle amerického magazínu Mother Jones bylo mezi lety 1992 a 2016 dovezeno do Číny až 110 milionů tun plastového odpadu. V roce 2018 ale nejlidnatější země světa dovoz zakázala. A nyní se začíná bouřit i zbytek Asie.
'The world's rubbish bin' - 17mil kg of rubbish in Jenjarom, reports BBChttps://t.co/QslTZW6Wb6 pic.twitter.com/Dczco6rne1
— The Star (@staronline) February 13, 2019
Západní státy začaly po čínském zákazu hledat jiná místa, kam by přesunuly svůj odpad, který neumí nebo se jim ho nevyplatí zpracovávat. Dohody, které pro země jihovýchodní Asie začaly jako výnosný příjem peněz, však skončily znečištěným ovzduším, uvolňováním toxických látek a nepřeberným množstvím odpadků.
Vietnam podle listu Financial Times přijímal v roce 2018 dvojnásobné množství plastového odpadu ve srovnání s rokem 2017 a dovoz do Indonésie se zvýšil o polovinu. Největší nárůst ale zaznamenalo Thajsko - konkrétně o 1370 procent.
Lidé, kteří podobně jako Sungai Jarom žijí v blízkosti skládek nebo spaloven, se budou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) potýkat se zdravotními následky ještě dlouho. Kromě dýchacích potíží mohou mít větší náchylnost k onemocnění rakovinou a jejich děti mohou mít častěji vrozené vady.
Odvezte si své odpadky
Některé země jihovýchodní Asie proto přišly s vlastními zákazy nebo přísnějšími pravidly pro udělování povolení na dovoz odpadu.
Minulý týden Malajsie oznámila, že bude vracet nerecyklovatelný plastový odpad do zemí jeho původu. "Rozvinuté země musí odpovídat za to, co posílají," řekla agentuře Reuters ministryně životního prostředí Yeo Bee Yinová. "Malajsie nebude skládkou světa."
Malajsijské úřady následně poslaly zpět do Španělska pět kontejnerů s kontaminovaným plastovým odpadem, který byl do země propašován.
Stejně tak Filipíny tento týden přitlačily na Hongkong, aby co nejdříve přijal zpět 25 tun svého elektronického odpadu. Ten se k jižním břehům Filipín dostal letos v lednu, objeven byl ale až v květnu. "Posíláme ty s*ačky zpátky," uvedl k tomu nedávno filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin.
Ostrovní země vedla dlouhé roky i spor s Kanadou, po níž chtěla, aby si odvezla zpět sto kontejnerů s domácím odpadem, které byly na Filipínách téměř šest let. Prezident Rodrigo Duterte kvůli tomu dokonce nechal stáhnout ze severoamerické země své diplomaty. Minulý měsíc pohrozil Kanadě válkou a dodal, že kontejnery s odpadky osobně doprovodí přes moře zpět - anebo je vyklopí před kanadským velvyslanectvím v Manile, napsala agentura Reuters.
Prezident byl úspěšný. V pátek bylo 69 kontejnerů naloženo v přístavu na loď, která se vydala na měsíc trvající plavbu do kanadského Vancouveru.
Kanada uvádí, že odpad, který byl do Manily vyvezen v letech 2013 až 2014, byl součástí komerční transakce, se kterou neměla vláda co do činění. Kontejnery byly označené jako plasty určené k recyklaci na Filipínách, ale ve skutečnosti obsahovaly použité plenky, noviny a lahve na vodu.
"Filipíny jsou nezávislý suverénní stát, se kterým zahraniční země nesmí zacházet jako s odpadem," cituje mluvčího filipínského prezidenta Salvadora Panela britský list The Guardian.
ALL CONTAINERS CONTAINING GARBAGE CLEANED AND READY TO GO. WAITING FOR A COUPLE OF DOCUMENTS AND ROUTINE PERMISSION FROM CHINA FOR TRANSSHIPMENT TO CANADA. DEPARTURE IS MAY 30. Anybody gets in the way one way or another, I will screw you dry. Don't provoke me.
— Teddy Locsin Jr. (@teddyboylocsin) May 27, 2019
Problémy s recyklací
Změna taktiky asijských zemí způsobila, že třetina recyklovatelného odpadu ve Spojených státech nyní končí na skládkách.
"To, co se stalo v jihovýchodní Asii a co se děje v Malajsii, ukazuje, jak zkrachovalý je recyklační systém," uvedl Von Hernandez z mezinárodní iniciativy Break Free From Plastic. "Zákazníci, obzvlášť ti na Západě, věří, že když vytřídí recyklovatelný odpad, bude o něj správně postaráno. Ale ukazuje se, že jde jen o mýtus."
Jeho slova potvrzuje i Vojtěch Vosecký z českého Institutu cirkulární ekonomiky. V nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že jen polovina z toho, co v Česku skončí ve žlutých kontejnerech, je nakonec zrecyklována na výrobu nového produktu. Zbytek končí na skládkách, v cementárnách a ve spalovnách.
Problém se podle něj vystupňoval s čínským zákazem dovozu, protože se výrobcům přestalo vyplácet některé druhy plastů odkupovat. "Současně je skládkování jedné tuny plastů pořád velmi levnou záležitostí, a tak se to často z ekonomického hlediska může jevit jako nejjednodušší řešení," řekl Vosecký.
Řešení se podle něj skrývá v lepším nakládání s plasty jak u výrobce, tak u zákazníka. "Je také důležité, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, aby se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky, aby nás pak podobná situace jako s Čínou nepřekvapila a aby se odpady nemusely vozit přes půl světa tam a zpátky," vysvětluje Vosecký.
