La Plata, Argentina - Bývalý policejní kaplan byl v úterý v Argentině odsouzen k 29 letům vězení. Podle soudu se podílel na mučení vězňů, únosech a vraždách.
Římskokatolický kněz Christian von Wernich, který patřil k nechvalně proslulé oblastní policii z Buenos Aires, měl podle obžaloby týrané lidi v tajných vyšetřovacích centrech přesvědčovat k tomu, aby vypovídali.
Mučení, únosy a vraždy probíhaly během vlády vojenské junty v letech 1976 až 1983.
Jde o první případ církevního hodnostáře, který byl v Argentině kvůli těmto přečinům odsouzen. Celá kauza je považována za průlomovou, mnoho Argentinců totiž církev obviňuje, že s vojenskou juntou aktivně konspirovala.
Před soudem ve městě La Plata se shromáždily davy lidí, které rozsudek oslavily.
"Je to nádherný historický den, ve který jsme my, matky zmizelých, už ani nedoufaly," prohlásila podle agentury Reuters dojatá Tati Almeyda ze sdružení Matky z Květnového náměstí, které je tvořeno příbuznými zmizelých obětí režimu. "Spravedlnosti bylo učiněno zadost, církev byla komplicem," doplnila.
Wernich svou obhajobu postavil na tvrzení, že o porušování lidských práv v těchto zařízeních nevěděl. Tomu však soud neuvěřil.
Argentinská církev po vydání rozsudku uveřejnila prohlášení, ve kterém stojí, že "je zdrcena spoluúčastí kněze na těchto velice vážných zločinech".
Přesný počet zavražděných lidí během sedmileté vlády vojenské junty není znám, odhady se pohybují mezi 9.000 a 30.000 obětí. Samotné bezpečnostní složky roku 1978 hovořily o 22.000 obětech.
Jednalo se zejména o levicové aktivisty, odboráře, novináře, pracovníky lidskoprávních organizací, ale i nepolitické Argentince.
Oblíbenou zábavou armády bylo například shazovat vězně z letadel do moře, pozůstatky tisíců lidí tak nikdy nebyly nalezeny.
Než junta po prohrané falklandské válce předala moc demokratické vládě, zajistila si imunitu proti soudním žalobám. Ta byla na žádost současného prezidenta Nestora Kirchnera parlamentem zrušena roku 2005 Nejvyšší soud toto rozhodnutí podpořil. Díky tomu se tak tyto případy začaly nyní otevírat.
K politickým vraždám oponentů pravicových diktatur často docházelo i v dalších latinskoamerických zemích. V Chile bylo za vlády diktátora Augusta Pinocheta například zavražděno nejméně 3000 lidí.
ČTĚTE VÍCE: Argentina chce Perónovou zpět. Před soud
