Jako bych už čekala jen na mrtvé tělo. Příbuzní ostře kritizují pomalé hledání argentinské ponorky

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 23. 11. 2017 16:03
Na zmizelé argentinské ponorce zřejmě došlo minulou středu k výbuchu. Ten samý den se přitom plavidlo ozvalo naposledy. Námořnictvo v Argentině v současnosti čelí sílící kritice. Příbuzní posádky si stěžují na liknavost vojáků a opožděné záchranné práce.
Argentinská armáda 15. listopadu ztratila kontakt se svou ponorkou ARA San Juan, na jejíž palubě bylo 44 lidí. Podívejte se na archivní záběry. | Video: Reuters

Mar del Plata (Argentina) - Argentinskou ponorku, po které záchranáři pátrali více než týden, zřejmě poškodil už minulou středu výbuch.

Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího námořnictva Enriqueho Balbiho. Podle něj byl minulou středu v oblasti, odkud se ponorka naposledy ozvala, zaznamenán "abnormální, krátký a prudký" zvuk připomínající explozi.

Podle záznamů zároveň nešlo o nukleární výbuch.

Vyšetřování mezitím provází velká kritika. Příbuzní námořníků, kteří vypluli na ztracené argentinské ponorce, kritizují stát za špatný postup při vyšetřování. 

Stěžují si na zbytečnou byrokracii a opožděnou reakci. Právě tuto středu navíc posádce zřejmě došel kyslík. 

"Pořád samé protokoly, pořád samé protokoly," cituje britský server The Guardian Helenu Alfarovou. Její bratr Cristian Ibaňez byl jedním z 44 členů posádky, která opustila 8. listopadu jihoargentinský přístav Ushuaia. 

O týden později námořnictvo ztratilo s armádní ponorkou kontakt.

Toto pondělí pak záchranáři zaznamenali několik satelitních volání, o kterých se domnívali, že by je mohlo vydávat pohřešované plavidlo. To se ale nakonec nepotvrdilo. 

Jako bych čekala jen na tělo

Kritika Alfarové a dalších příbuzných míří hlavně na argentinské námořnictvo, které se podle ní s celou záležitostí příliš pozdě obrátilo na prezidenta Mauricia Macriho. 

"Vidím, jak ubíhá čas, který je klíčový. Jsem velmi sklíčená z přijatých rozhodnutí. Proč tolik protokolů? Zvládne je snad nějaký protokol najít?" ptá se Alfarová. 

Středa byla pro posádku na ponorce klíčová. Podle španělského listu El País zhruba tento den došel na plavidle kyslík.

"Cítím se, jako bych čekala už jen na tělo," říká Alfarová. 

S kritikou souhlasí i její druhý bratr. Podle Federica Ibaňeze úřady situaci nejprve zlehčovaly. Pátrání prý mělo začít dříve.

Vedení námořnictva se obhajuje vojenským protokolem. V něm se píše, že v případě ztracených ponorek mají námořníci počkat 48 hodin, než spustí pátrací akce.

Pomůže i Rusko

S probíhajícím vyšetřováním není podle některých zahraničních médií spokojený ani sám argentinský prezident Macri. Ani ten ale neunikl negativním reakcím veřejnosti.

Pohřešovaná ponorka ASA San Juan.
Pohřešovaná ponorka ASA San Juan. | Foto: Reuters

Lidé mu třeba vyčítají, že na desetidenní cestu poslal ponorku, která je 34 let stará. Do služeb argentinské armády se plavidlo ARA San Juan zapojilo v roce 1985, tedy dva roky potom, co byla dokončena jeho konstrukce. 

"Je to v podstatě sebevražda, vyslat je na něčem tak starém," říkají další příbuzní. Ti v posledních dnech navštěvují přístav Mar del Plata na východě země, kam měla ponorka v pondělí původně v pořádku dorazit.

"Nemohl byste peníze ze státního rozpočtu investovat do nákupu nové ponorky? Zahráváte si s životy našich lidí," zaznívá v davu lidí.

Na hledání zatoulané ponorky se podílí více než desítka států. Pomocnou ruku nabídla například Velká Británie, Francie, Norsko, Německo, Brazílie nebo USA.

Nově se zapojilo také Rusko. Jeho prezident Vladimir Putin si s Macrim ve středu telefonoval a poté uvedl, že Argentině ihned poskytne vysoce kvalitní oceánografickou loď.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Makedonská pohraniční stráž našla opuštěný kamion se 47 migranty

Hlídka pohraniční stráže Severní Makedonie objevila v blízkosti hranic s Bulharskem a Řeckem opuštěný kamion, v němž bylo pět desítek ilegálně cestujících migrantů.

Kamion, jehož řidič utekl, hlídka objevila v pátek pozdě večer. V nákladním prostoru tohoto vozidla se schovávalo 47 migrantů pocházejících z Afghánistánu, Pákistánu a Iráku, informovala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hokejový útočník Frk podepsal novou smlouvu s Los Angeles

Hokejový útočník Martin Frk podepsal novou dvouletou smlouvu s Los Angeles. Šestadvacetiletý hráč by si v příštích dvou letech měl v NHL vydělat celkem 1,45 milionu dolarů. Kings o tom informovali na svém oficiálním webu.

Odchovanec Karlových Varů zamířil do Los Angeles před sezonou, v předešlých letech působil v kanadsko-americké soutěži v organizaci Detroitu. Za Kings Frk zatím odehrál osm zápasů, vstřelil pět branek a přidal asistenci. Většinu sezony působil na farmě v týmu Ontario Reign v nižší AHL.

Frk působí v zámoří od roku 2010, po třech letech v juniorské soutěži QMJHL se snažil prosadit do kádru Detroitu, což se mu stabilně podařilo jen v sezoně 2017/18, kdy za Red Wings odehrál 68 utkání s bilancí jedenácti branek a čtrnácti asistencí. Většinu času strávil útočník s vyhlášenou tvrdou střelou na farmách v AHL a ECHL. Celkem zatím v NHL nastoupil k 108 utkáním (17+20).

Loni se rodák z Pelhřimova domluvil na smlouvě s Los Angeles, která mu v případě pobytu v NHL zajišťovala plat 700.000 dolarů. Podle nového kontraktu si mírně polepší, podle webu capfriendly.com má ale garantovaný stejný plat v NHL i AHL.

před 2 hodinami

V Afghánistánu začala platit sedmidenní dohoda o omezení násilí, v zemi zůstává relativní klid

V Afghánistánu v sobotu začala platit dohoda o sedmidenním omezení násilí. V některých částech země se sice bojovníci radikálního hnutí Tálibán střetli s afghánskými bezpečnostními silami, celkově však byla situace poměrně klidná a střety ani na jedné straně nevyvolaly žádné znepokojení. Informují o tom zahraniční média.

Tálibán má 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Podmínkou podpisu je ale dodržení dohody o omezení násilí v Afghánistánu. Tu Spojené státy považují za test, zda Tálibán skutečně dokáže udržet své bojovníky pod kontrolou, upozornila agentura DPA.

Podpis mírové dohody by mohl být prvním krokem ke stažení části z asi 13 tisíc amerických vojáků působících v Afghánistánu. Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.

Další zprávy