Mar del Plata (Argentina) - Argentinskou ponorku, po které záchranáři pátrali více než týden, zřejmě poškodil už minulou středu výbuch.
Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího námořnictva Enriqueho Balbiho. Podle něj byl minulou středu v oblasti, odkud se ponorka naposledy ozvala, zaznamenán "abnormální, krátký a prudký" zvuk připomínající explozi.
Podle záznamů zároveň nešlo o nukleární výbuch.
Vyšetřování mezitím provází velká kritika. Příbuzní námořníků, kteří vypluli na ztracené argentinské ponorce, kritizují stát za špatný postup při vyšetřování.
Stěžují si na zbytečnou byrokracii a opožděnou reakci. Právě tuto středu navíc posádce zřejmě došel kyslík.
"Pořád samé protokoly, pořád samé protokoly," cituje britský server The Guardian Helenu Alfarovou. Její bratr Cristian Ibaňez byl jedním z 44 členů posádky, která opustila 8. listopadu jihoargentinský přístav Ushuaia.
O týden později námořnictvo ztratilo s armádní ponorkou kontakt.
Toto pondělí pak záchranáři zaznamenali několik satelitních volání, o kterých se domnívali, že by je mohlo vydávat pohřešované plavidlo. To se ale nakonec nepotvrdilo.
Jako bych čekala jen na tělo
Kritika Alfarové a dalších příbuzných míří hlavně na argentinské námořnictvo, které se podle ní s celou záležitostí příliš pozdě obrátilo na prezidenta Mauricia Macriho.
"Vidím, jak ubíhá čas, který je klíčový. Jsem velmi sklíčená z přijatých rozhodnutí. Proč tolik protokolů? Zvládne je snad nějaký protokol najít?" ptá se Alfarová.
Středa byla pro posádku na ponorce klíčová. Podle španělského listu El País zhruba tento den došel na plavidle kyslík.
"Cítím se, jako bych čekala už jen na tělo," říká Alfarová.
S kritikou souhlasí i její druhý bratr. Podle Federica Ibaňeze úřady situaci nejprve zlehčovaly. Pátrání prý mělo začít dříve.
Vedení námořnictva se obhajuje vojenským protokolem. V něm se píše, že v případě ztracených ponorek mají námořníci počkat 48 hodin, než spustí pátrací akce.
Pomůže i Rusko
S probíhajícím vyšetřováním není podle některých zahraničních médií spokojený ani sám argentinský prezident Macri. Ani ten ale neunikl negativním reakcím veřejnosti.
Lidé mu třeba vyčítají, že na desetidenní cestu poslal ponorku, která je 34 let stará. Do služeb argentinské armády se plavidlo ARA San Juan zapojilo v roce 1985, tedy dva roky potom, co byla dokončena jeho konstrukce.
"Je to v podstatě sebevražda, vyslat je na něčem tak starém," říkají další příbuzní. Ti v posledních dnech navštěvují přístav Mar del Plata na východě země, kam měla ponorka v pondělí původně v pořádku dorazit.
"Nemohl byste peníze ze státního rozpočtu investovat do nákupu nové ponorky? Zahráváte si s životy našich lidí," zaznívá v davu lidí.
Na hledání zatoulané ponorky se podílí více než desítka států. Pomocnou ruku nabídla například Velká Británie, Francie, Norsko, Německo, Brazílie nebo USA.
Nově se zapojilo také Rusko. Jeho prezident Vladimir Putin si s Macrim ve středu telefonoval a poté uvedl, že Argentině ihned poskytne vysoce kvalitní oceánografickou loď.
