Jako starobylý mrazák. Archeologové našli díky tání ledovců předměty z dob Vikingů

Jana Václavíková Jana Václavíková
17. 4. 2020 19:50
Když před devíti lety v Norsku zčásti odtály ledovce, odkryly i dosud neznámý, tisíc let starý horský průsmyk, který podle archeologů tehdejší obyvatelé pravidelně využívali. Našli zde předměty, které pocházejí z období Vikingů i z doby železné. Archeologové si nyní slibují, že díky nim lépe pochopí, jak zde lidé kdysi žili.

Po teplém létě v roce 2011, které stálo za rychlejším táním ledovců, se archeologové vydali k ledovci Lendbreen na jihu Norska. Doufali, že tání odhalilo artefakty, které byly stovky let ukryté pod ledem. Že by zrovna tady mohli mít úspěch, naznačoval přes 40 let starý objev kompletně zachovalého oštěpu z dob Vikingů.

Archeologové očekávali, že najdou další předměty spojené s lovem sobů. Místo toho narazili na kus vlněného svetru pocházející z doby železné, který byl přibližně 1800 let starý. Vydali se proto dál po okraji ledovce. Na místě, které ještě o rok dříve obklopovaly led a sníh, byl nyní skalnatý povrch pokrytý koňským trusem a řadou artefaktů.

Vědci nyní svůj objev popisují na webových stránkách projektu Secrets of the Ice (Tajemství ledu).

Vlněná textilie z dob Vikingů nalezená v horském průsmyku Lendbreen v Norsku.
Vlněná textilie z dob Vikingů nalezená v horském průsmyku Lendbreen v Norsku. | Foto: Secret of the Ice

Během čtyř let prozkoumali 250 tisíc metrů čtverečních, čímž udělali dosud největší archeologický ledovcový průzkum na světě.

Mezi předměty, které nalezli, byly zničené saně, různé nástroje jako nožíky a potřeby na vaření, podkovy, koňské sněžnice, kusy oblečení i předchůdce lyží. Radiokarbonovou metodou zanalyzovali náhodných 60 předmětů a zjistili, že pochází z doby mezi roky 300 a 1500 našeho letopočtu. Nejmladší byla koňská lebka pocházející ze 17. století.

"Došlo nám, že jsme našli něco skutečně výjimečného," řekl magazínu National Geographic vedoucí výzkumu Lars Holger Pilø.

Cesta farmářů i obchodníků

Všechny artefakty byly díky ledu ve stavu, v jakém je tam lidé zanechali nebo ztratili. "(Artefakty) byly víceméně zachovány v obřím prehistorickém mrazáku. Nezestárly. Občas v žertu říkám, že led je stroj času, ale není to jen vtip. Skutečně přenáší artefakty do naší doby," vysvětluje Pilø.

Z nálezů archeologové usoudili, že tímto místem vedl horský průsmyk, kterým se lidé kdysi přesouvali ze zimního stanoviště u řeky Otta do letního stanoviště ve vyšších polohách, jež byly vhodnější pro farmaření. Americká stanice CNN dodává, že průsmyk byl průchozí jen v době, kdy jindy drsný terén pokrýval sníh. Tedy na konci zimy a na začátku léta.

Průsmyk však nesloužil jen místním farmářům, jak naznačují mohyly po cestě, které pomáhaly se snazší orientací v terénu často zakrytém mlhou. Právě tyto na sebe navršené kameny spolu s kožešinami a podkovami podle vědců jasně dokazují, že trasu využívali i obchodníci na delších cestách.

"Co je skutečně archeologicky důležité, nejsou jednotlivé předměty, ale příběh, který nám mohou vyprávět," líčí pro britský deník The Guardian James Barrett, který s archeology od začátku spolupracoval.

Zapomenutý průsmyk

Lidé přestali využívat průsmyk kolem roku 1340, kdy se v Norsku začala šířit epidemie moru. "Pokles začal před pandemií černé smrti, ale nemáme pro to dobré vysvětlení," popisuje Pilø pro National Geographic jednu z otázek, na kterou stále hledají přesnou odpověď.

"Omezení používání lendbreenského průchodu bylo pravděpodobně způsobeno kombinací ekonomických a klimatických změn a středověkých pandemií," domnívá se. "Když se oblast (po epidemii) obnovila, věci se změnily a na lendbreenský průchod se zapomnělo," dodává pro CNN.

Porovnání velikosti ledovce v letech.
Porovnání velikosti ledovce v letech. | Foto: Secret of the Ice

Na analýzu a odhad stáří čeká dalších tisíc předmětů, které archeologové našli. Ty a výsledky výzkumu, který prováděli v posledních dvou letech, chtějí zveřejnit v blízké budoucnosti.

Jisté ale je, že žádné další předměty už ledovec neukrýval. "Když jsme přijeli na naleziště loni na podzim, oblast byla pokryta dalšími artefakty a koňským hnojem. Pravděpodobně roztál i ten zbývající led v průsmyku," vysvětluje spoluautor studie Espen Finstad, proč jejich výzkum v oblasti skončil. Poslední tání odhalilo například kostru psa s obojkem, koně se sněžnicemi nebo dřevěnou krabici s víkem.

Tání ledovců však vědcům zřejmě brzy nabídne další místo k průzkumu. Dosavadní nálezy naznačují, že necelých deset kilometrů západně od průsmyku mohla vést jiná horská cesta. "Ve vyšších polohách jsou další ledovce," uzavírá Barrett.

Video: Záběry z naleziště

Archeologické naleziště | Video: Secrets of the ice
 

Právě se děje

Aktualizováno před 28 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy