Washington - Americké tajné služby podcenily schopnost Al-Káidy těžit z politické nestability, která v posledních letech ovládla země napříč Blízkým východem a severní Afrikou.
Ve své nové knize - která má vyjít ještě tento měsíc - to napsal bývalý úřadující šéf CIA Michael Morell.
Ústřední zpravodajská služba podle něj předpokládala, že nepokoje spojené s tzv. arabským jarem budou pro teroristickou organizaci zničující. Zvláště poté, co byl v květnu 2011 zabit Usáma bin Ládin.
"Mysleli jsme si a řekli to i politickým činitelům, že toto propuknutí lidové vzpoury poškodí Al-Káidu tím, že podryje to, co skupina tvrdí,“ cituje z Morellovy knihy server The Washington Post.
Nyní ale Morell naopak tvrdí, že arabské jaro bylo pro islámské extremisty na Blízkém východě v konečném důsledku vlastně požehnáním. "Z pohledu boje proti terorismu se arabské jaro změnilo v zimu."
Nepřesné předpovědi
Lidé ze CIA přitom už v minulosti připustili, že předpovědi týkající se arabského jara nebyly zrovna přesné. Na Morellův komentář ale nechtěli reagovat.
Morell svoje nařčení mírní tím, že americké tajné služby ohledně předpovědí týkajících se arabského jara v mnohém závisely na informacích od jejich protějšků ze zemí Blízkého východu.
"Byli jsme laxní, co se týče vytváření našich vlastních vhledů do toho, co se dělo, a vedení, na které jsme spoléhali, bylo izolované a neuvědomovalo si přílivovou vlnu, která se chystala udeřit," napsal Morell.
Představitelé Washingtonu pak zdůrazňují, že problém spočívá zejména ve faktu, že zprvu slibná vlna prodemokratických demonstrací v řadě případů nakonec neskončila tak, jak se předpokládalo - tedy nástupem schopných vlád. Radikály jdoucí ve stopách Al-Káidy se nepodařilo udržet na uzdě.
"Velká válka naší doby"
Al-Káida a další extremistické skupiny, které se od ní odvozují, si vydobyly pozici v řadě zemí – Egyptě, Sýrii, Iráku, Libyi či Jemenu.
Morell je navíc přesvědčen, že přestože má Islámský stát (IS) spíše regionální ambice, ideologicky se od Al-Káidy příliš neliší.
Morellova kniha "Velká válka naší doby" se dotýká i řady dalších témat souvisejících se CIA, v níž její autor sloužil tři desítky let. Zmiňuje aféru kolem whistleblowera Edwarda Snowdena, zabití bin Ládina v roce 2011 nebo kritizuje tehdejšího viceprezidenta Richarda Cheneyho, že CIA nutil hledat neexistující spojitosti mezi Irákem a Al-Káidou.
V knize Morell mimo jiné obhajuje nelidské vyslýchací praktiky CIA či Obamovu reakci na útoky v Benghází z roku 2012.
Jednání za plentou
Kniha také odhaluje snahy Washingtonu ovlivnit neoficiálními cestami vývoj v Egyptě i v dalších zemích. Sám Morell údajně působil jako prostředník mezi lidmi Baracka Obamy a šéfem egyptské tajné služby, která se zodpovídala prezidentovi Husnímu Mubarakovi, který rezignoval po protestech v únoru 2011.
Představitel egyptské tajné služby Omar Sulejman se zřejmě snažil najít cestu, jak by mohla jeho kariéra přežít nepokoje. Mubarak, který měl být přesvědčován, aby odstoupil, se ale snažil neúspěšně u moci udržet. Sulejman nakonec odstoupil také, v následujícím roce pak zemřel.
