Antarktida - Led na jižním pólu mizí rekordně rychle. Přední experti na to upozornili v nejnovější studii, kterou ve středu otiskl časopis Nature. Vyplývá z ní, že během posledních pěti let se tání ledu na Antarktidě třikrát zrychlilo.
Pokud se tento trend nepodaří zastavit, hladina moří stoupne natolik, že to pro pobřežní města v nízkých nadmořských výškách bude znamenat katastrofu. V příštích deseti letech by se mohla hladina zvednout o 25 centimetrů, do roku 2070 pak o celý metr. To by následně mohlo vést k dalšímu kolapsu celé západní ledové krusty na Antarktidě a zvednout hladinu moří nakonec až o 3,5 metru.
Rychlost tání ledu vědce překvapila. "Tohle musí být pro vlády důvod ke znepokojení," cituje list Guardian Andrewa Shepherda z univerzity v Leedsu, hlavního autora studie, na které pracovalo 84 vědců z 44 mezinárodních organizací.
"Už dlouho jsme předpokládali, že změny klimatu budou mít trvalý dopad na polární ledové štíty. Díky našim satelitům, které vyslaly vesmírné agentury (na oběžnou dráhu), můžeme nyní sledovat ztrátu ledu a celkový nárůst hladiny moře," řekl.
Ve vědeckém časopisu Nature představili odborníci dva scénáře toho, co se do roku 2070 může stát.
Temný scénář
Pokud se tání ledovců nezmírní a neudělá se nic pro snížení skleníkových plynů v atmosféře, roztaje do roku 2070 až čtvrtina veškerého ledu na jižním pólu. Tento scénář počítá s tím, že průměrná teplota stoupne oproti době před průmyslovou revolucí o 3,5 stupně Celsia. Světoví lídři se před třemi lety na klimatické konferenci v Paříži zavázali udržet oteplování na dvou stupních, ale třeba podle OSN je i to málo.
Podle tohoto scénáře by se po celém světě zvedla hladina moří zhruba o půl metru oproti roku 2000. Na některých místech jako například na pobřeží USA ještě o něco více. Následující zmatek a škody pro Spojené státy odhadli vědci na zhruba bilion dolarů, píše CNN.
Teplejší oceán by měl samozřejmě i dopad na život v něm. Ubylo by ryb a tím pádem i ptáků, kteří je loví, tuleňů a tučňáků.
Když lidstvo zasáhne, problém zůstane stejný
Druhý, optimističtější scénář počítá s tím, že se celý svět spojí v boji proti znečišťování atmosféry a oteplování planety a omezování emisí se stane prioritou.
V takovém případě bude Antarktida vypadat i v roce 2070 téměř jako dnes. Ledy budou tát, ale pomaleji - problém zůstane, ale nedojde ke katastrofě. Změny nebudou probíhat tak rychle, a tak zatímco populace některých druhů živočichů budou stále ubývat, jiné se mohou přizpůsobit.
Increasing loss of Antarctic ice is speeding up sea level rise, says @NASA https://t.co/PLGYkJX1q2 Ice losses from Antarctica have tripled since 2012 pic.twitter.com/e5joUdBJRD
— UN Climate Change (@UNFCCC) June 14, 2018
Mnoho změn, ke kterým na jižním pólu v důsledku oteplování došlo, je nevratných. Ledové štíty, o které Antarktida přišla, zkrátka roztály a už navždy zmizely v oceánu.
"Abychom předešli těm nejhorším dopadům, budeme potřebovat silnou mezinárodní spolupráci, efektivní regulace a přísný dohled vědy," tvrdí spoluautor studie, britský profesor Martin Siegert. "Všechno závisí na tom, zda vlády uznají, že Antarktida je úzce spojena se zbytkem Země a že škody tam způsobí problémy úplně všude," upozorňuje.
Proč by nás Antarktida měla zajímat?
Antarktida je lidmi neosídlený kontinent. Přesto je tání zdejší ledové krusty pro lidstvo daleko nebezpečnější než úbytek ledu na severním pólu. Zatímco na severu tvoří led zmrzlá mořská voda, na jižním pólu leží sníh a led na pevnině.
Když roztaje, naruší sladká voda z ledovců přirozené mořské proudy na jižním pólu, kde se slaná voda v oceánu ochlazuje, stává se slanější a klesá ke dnu.
Mísením se sladkou vodou se tento proces zpomalí a studená voda pak neklesá a zůstává na hladině. Spodní vody se kvůli tomu neochladí, ohřívají pevninu zespodu a ledovce kvůli tomu tají rychleji.
