Analýza - Chorvatsko a Albánie budou členy NATO, další kandidát, Makedonie, si musí počkat.
Sice splnila alespoň základní podmínky pro vstup, proti jejímu členství však na právě probíhajícím summitu NATO v rumunské Bukurešti bylo sousední Řecko, a to kvůli dlouhodobým sporům o název Makedonie.
Makedonci přitom o členství velmi stáli. Pro vstup byla většina politických stran a vláda se snažila plnit podmínky pro přijetí.
"Makedonie například poslala do Afghánistánu asi 200 vojáků, což je na tak malou zemi dost. Odmítnutí znamená pro Makedonce frustraci," říká specialista na Balkán Matyáš Zrno z Občanského institutu.
Jeho slova dokládá fakt, že rozezlená makedonská delegace dnes odcestovala ze summitu předčasně.
Odmítnutí vstupu Makedonie může dále zhoršit její vztahy s Řeckem. Také vedení NATO o přijetí této balkánské usilovalo, posílilo by to totiž jeho roli v oblasti. Zásadnější dopad na situaci na Balkáně by však odmítnutí vstupu Makedonie mít nemělo.
Spor o název
Členství v NATO Skopji zhatilo Řecko. Ve sporu jde o název Makedonie. Řekové totiž tvrdí, že jim byl název Makedonie ukraden, protože Makedonie je historický název pro území v severní části Řecka v okolí města Soluň.
"Není to přímo problém NATO," řekl generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer v reakci na prohlášení Řecka, že přístup Makedonie zablokuje.
Spory o název státu začaly už v devadesátých letech při rozpadu Jugoslávie, kdy Makedonie vyhlásila nezávislost.
OSN se snaží už několik let přimět obě strany ke kompromisu. Navrhovala různá alternativní označení země jako Nová republika Makedonie, Republika Makedonie, Konstituční republika Makedonie, Demokratická republika Makedonie, Nezávislá republika Makedonie nebo Republika Horní Makedonie. Zatím však vždy jedna ze stran návrh odmítla.
"Je to varovný signál. Kdyby Řecko blokovalo vstup Makedonie do Evropské unie, byl by to vážnější problém," říká Matyáš Zrno.
Strategická poloha
Pro Makedonii je to druhá prohra. Byla už mezi kandidátskými zeměmi NATO při rozšiřování v roce 2004, kdy do aliance vstoupilo například Slovensko.
Makedonie by pro NATO nebyla významnou vojenskou posilou, stejně jako Albánie má však strategický význam. Leží uprostřed Balkánu, má hranici s Kosovem. Právě v Kosovu je jedna z nejvýznamnějších současných misí NATO.
Aliance původně chtěla Albánii, Chorvatsko i Makedonii přijmout do NATO kvůli silnějšímu vlivu a zklidnění situace na Balkáně.
Právě Makedonii nyní destabilizovalo únorové jednostranné vyhlášení Kosova na Srbsku. Čtvrtinu ze dvou milionů obyvatel Makedonie totiž tvoří etničtí Albánci, kteří vládnou v Kosovu.
Demokratická strany Albánců (DPA) v březnu vystoupila z vlády, protože trvala na tom, aby se albánština stala makedonským úředním jazykem. Strana požaduje také zastavení trestních stíhání Albánců, kteří během násilností v letech 2000 a 2001 bojovali proti makedonským bezpečnostním jednotkám.
Po jednáních s dalšími členy vlády se s příslibem řešení národnostních záležitostí Albánci do vlády vrátili, krize však zcela zažehnána není. Albánci například požadují uznání nezávislosti Kosova, což vláda ve Skopji zatím neučinila.
