Bukurešť - Představitelé zemí zastoupených v NATO se během slavnostní večeře zahajující třídenní summit aliance dohodli na přizvání Chorvatska a Albánie.
Na začlenění Ukrajiny a Gruzie do tzv. Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plné integrace do organizace, se státníci nedohodli.
Co jim nabídnout?
V razantní opozici k jejich připojení byly především Francie a Německo, které upozorňují na nevalnou podporu tohoto kroku mezi lidmi na Ukrajině a nevyřešené územní spory Gruzie s jejími separatistickými částmi Abcházie a Jižní Osetie.
Čtěte také: Bush zve do NATO Ukrajince. Těm se ale moc nechce
Mluvčí NATO James Appathurai se snažil před médii spor ohledně přijetí obou zemí zmírnit, ale připustil, že očekávat pozvánku do MAP na tomto summitu není příliš pravděpodobné. 26 členských zemí se ve čtvrtek shodlo, že o Gruzii a Ukrajině budou znovu jednat v prosinci.
"Není to porážka. Domnívám se, že otázkou je, zda se aliance nyní dokáže shodnout a ukázat, že dveře zůstávají otevřené," citovala agentura Reuters nejmenovaného vysokého amerického diplomata. USA připojeni Ukrajiny a Gruzie důrazně podporují. Takový krok však naprosto odmítá Rusko, pro které je nepředstavitelné, že by se NATO rozšířilo až k jeho hranicím.
Problémem nyní podle analytiků je, co aliance oběma zemím nabídne, aby v nich nevzbudila dojem, že je jim cesta do západních institucí zapovězena.
Makedonie nebude
Dalším úderem pro amerického prezidenta Bushe je odložení až zmrazení vstupních rozhovorů, které čeká Makedonii. Její přístup vetuje Řecko. Nelíbí se mu název země, který se shoduje s názvem jeho severní provincie. Athény jej považují za možný základ sporu o územní nároky. Ačkoliv spolu sousední státy o tomto problému dlouho jednaly, ničeho nedosáhly.
"Dokud nebude vyřešen problém se jménem, nemůže dojít ke konsensu," prohlásil Appathurai krátce po zahajovací večeři a uvedl, že pokud by na poslední chvíli došlo k přejmenování země, nemusí být ještě vše ztraceno.
Kromě tématu rozšíření se bude v Bukurešti ještě řešit otázka protiraketového štítu umístěného v Polsku a ČR. Pro něj hledá příznivce především prezident Bush a stejně tak usiluje o větší vojenskou účast NATO v Afghánistánu.
V této otázce našel podporu u francouzského prezidenta Sarkozyho, který nabízí až 1000 jednotek k operacím ve východní části země. To by americkým jednotkám umožnilo postup na jih. Zde žádá posily Kanada. Ta hrozila, že svou misi neprodlouží, pokud ostatní členové kontingent nepodpoří dalším minimálně tisícem vojáků.
