"Bylo to šílené," cituje Pinksterboerovou americký deník New York Times. Protože se půda propadla v noci, nikdo do díry nespadl - jen nákupní košík a blízká historická lampa pouličního osvětlení.
Podobnou scénu popisují i lidé, kteří se loni v září dívali na Amsterdamskou univerzitu z protějšího břehu vodního kanálu, kterými je město pověstné. Zničehonic se během méně než minuty zřítilo dvacet metrů jeho stěny. Odkrylo se tak kanalizační potrubí a na břeh vyskakovaly zmatené ryby. Ani v tomto případě nebyl nikdo zraněn, píše místní deník Dutch News.
Pro řadu místních to ale nebylo velké překvapení. S možností, že se město stojící na bažině a dřevěných pilířích propadne, Nizozemci už vyrůstají. V dětství si dokonce zpívají oblíbenou písničku s textem "Amsterdam, velké město / postavené na pilířích / až se město zhroutí / kdo za to zaplatí?".
Závažnost situace si uvědomují i úřady, které loni v létě oznámily, že mnoho mostů a zdí kanálů je ve špatném stavu. Z obav o další propady proto zakázaly vjezd automobilů do dvaceti rizikových oblastí. "Může se to stát v různých částech Amsterdamu," uvedla vedoucí městské infrastruktury Sharon Dijksmaová.
Stovky let staré základy
Hlavní důvod, proč se město propadá a proč se zdi kanálů drolí, lze najít v jeho základech. Historické centrum totiž leží na bažině, od které ho nad zemí oddělují tisíce dřevěných pilířů. Jen Královský palác v Amsterdamu, který je považován za nejvýznamnější místní památku, stojí na více než třinácti a půl tisíci dřevěných podpěr.
Velká část podloží navíc pochází ze 17. století, kdy se město začalo rozrůstat. Většina nebyla nikdy rekonstruována.
Přestože mnoho pilířů je stále v dobrém stavu, jiným na vytížených místech hrozí kolaps - nebo se tak už stalo. Dřevěné sloupy nevyhovují současnému stylu života. "V době výstavby měly pilíře unést váhu koní a kočárů, ne 40tunových nákladních aut s cementem a jiným těžkým nákladem," říká Egbert de Vries, radní, který má na starosti přestavbu základů.
#Amsterdam is removing car parking from the streets. Sometimes involuntairy, like here, where decades of heavy vehicle traffic and parking on the fragile historical canal quays made them about to collapse.
— Thomas Schlijper (@schlijper) May 14, 2019
April/May 2019https://t.co/CPGRg1GTCh #Herengracht @UNESCO #placemaking pic.twitter.com/3F8j4vPM5V
Kromě nákladní dopravy sloupy zatěžuje i nové betonové zpevnění domů nebo množství výletních lodí, které při prudkých otočkách vhánějí vodu do dřevěných základů. Kvůli tomu ve městě v posledních letech přibývají i praskliny na mostech, po kterých často projíždí městská hromadná doprava. Kvůli obavám ale jen krokem.
"Pokud bychom takto pokračovali, vedlo by to ke katastrofě," myslí si De Vries.
Minimálně dvacet let oprav
Aby se zmíněné katastrofě předešlo, pustilo se město do velké rekonstrukce kanálů a podloží. V současnosti se opravuje 15 mostů a k nim připojené zdi vodních kanálů. Rekonstrukci ale potřebuje až polovina ze 1700 mostů v Amsterdamu.
Tím ale opravy nekončí - mají pokračovat dalších přibližně 20 let, během kterých by mělo dojít k rekonstrukci až 200 kilometrů vodních kanálů. Cenu odborníci odhadují až na dvě miliardy eur (50 miliard korun).
Ne každý vnímá rekonstrukci pozitivně. Někteří místní si například stěžovali, že byly pokáceny stromy na březích kanálů, přičemž několik z nich bylo velmi starých. Vedení města se ale brání tím, že pokácením se zmírnil tlak na kanály.
Další výtky pocházejí od majitelů hausbótů kotvících ještě donedávna v kanálech, které se právě opravují. Museli svá dlouhé roky obsazená místa dočasně opustit. Někteří z nich čekají na konec oprav uprostřed kanálu, jiní se obávají, že se nebudou mít kam vrátit. "U některých případů hrozí, že se tam jejich lodě už nevejdou, až vznikne opěrný systém zdí," říká Kadir van Lohuizen, fotograf a zároveň jeden z majitelů hausbótů.
Van Lohuizen se zároveň domnívá, že město mělo začít s opravami mnohem dříve. Oprava vodních kanálů musela počkat kvůli stavbě nové linky metra a mezitím se jejich stěny začaly propadat. "Může to trvat století," obává se.
