"Když Joe Biden složil přísahu jako 46. prezident Spojených států, začala nová éra. Ještě důležitější ale je, že skončila ta stará. Protentokrát byl pocit úlevy silnější než radost a naděje," napsal například švýcarský list Tages-Anzeiger.
"Namísto radostného očekávání tu je hlavně úleva, že Trumpovy časy jsou konečně pryč a že stojíme před novým začátkem partnerství, které za poslední čtyři roky utrpělo stejně mocně jako obraz Spojených států," doplnil německý deník Frankfurter Allgemenine Zeitung.
"Spojené státy se zbavily neliberálního a nepřístojného vůdce a otevřely dveře nové naději. Jen tato změna stačila na to, aby se středa stala jedním z mála světlých dní v těchto pochmurných časech," shrnul dění komentátor portugalského deníku Público.
"Od časů Abrahama Lincolna každá prezidentská inaugurační řeč obsahovala výzvy k jednotě. Jen zřídkakdy ale byla jednota tak klíčovým a často opakovaným tématem jako ve středečním proslovu Joea Bidena a zřídkakdy byla také americká demokracie tak křehká jako nyní," upozornil list The Financial Times. "Je možné, že americká společnost utrpěla tak velké škody, že už to nepůjde napravit," míní německý deník Süddeutsche Zeitung.
"(Biden) z výzvy k jednotě v zemi udělal hlavní poselství svého prvního projevu v roli prezidenta a působil přitom opravdově i optimisticky. Washington ale těmito smířlivými slovy a okázale inscenovanou slavností demokracie zejména vysílá vzkaz světu - a to přesně dva týdny potom, co se z téhož místa valily mnohem znepokojivější obrázky. Popel z požárů, které založil Trump, ale bude žhnout ještě dlouho," míní švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
"Amerika nejspíš hrůzy Trumpova zkorumpovaného prezidentství, které Biden nazval 'neobčanskou válkou', přežije. Ale přežití už nemusí v zemi, která stojí na pokraji mnohem hlubšího konfliktu, stačit," napsal komentátor britského deníku The Guardian Martin Kettle. "Trump sice prohrál volby, ale některé věci změnil pro celou generaci. A Biden to ve své řeči implicitně připustil. Evropské země, včetně Británie, si musejí uvědomit to samé. Stejně jako v americké domácí politice bude éra stranické spolupráce pro nejbližší budoucnost minulostí, nepodaří se rychle obnovit ani roli USA coby globálního lídra a možná k tomu nedojde už nikdy," stojí v jeho textu.
Stejně to vidí i francouzský konzervativní list Le Figaro. "Joe Biden je liberální internacionalista ze staré školy a realista, který se k velkým intervencím staví skepticky. A přesto, že se spoléhá na svůj morální kompas, to není žádný misionář demokracie - bude mít totiž dost co dělat na domácí scéně… Proto se Evropa nemůže spoléhat na to, že bude mít v Oválné pracovně přítele, pokud pro něj sama nebude užitečná," napsal.
"Před Joem Bidenem stojí úkol znovu postavit na nohy americké instituce, pokud možno za podpory co největšího počtu republikánů. Zároveň ale čelí krizi kvůli pandemii covidu-19 a výzvě pomoci občanům i průmyslu finančními injekcemi, což si bude nárokovat hlavní část jeho pozornosti. To ale zároveň znamená, že jí bude méně na mezinárodním poli," domnívá se komentátor nizozemského deníku De Volkskrant.
Polský deník Rzeczpospolita je naproti tomu názoru, že nástup Bidena je pro region střední a východní Evropy jednoznačně dobrá zpráva. "Pro Polsko i jeho sousedy je podstatné, že Bidenovi a jeho týmu není lhostejný osud Běloruska a Ukrajiny… Biden ví, jaké obavy a očekávání mají státy od Estonska až po Rumunsko. A jejich proamerické postoje může velmi snadno udržet."
Hořce rozdělený národ
Americký tisk přináší podobné komentáře. Deník The New York Times předání moci mezi Trumpem a Bidenem shrnul tak, že Washington si kolektivně oddechl, byť s jistou dávkou nejistoty. Trump se po bouřlivých čtyřech letech v čele USA přesunul do svého plážového sídla Mar-a-Lago, kde zahajuje život v pozici exprezidenta společně s manželkou Melanií a malou skupinou bývalých poradců z Bílého domu.
Jeho nástupce Biden jej ve svém inauguračním projevu nejmenoval ani jednou, Trumpovo úřadování ale zcela zjevně formuje kroky nové administrativy. "Bidenův první čin v roli prezidenta, podpis více než desítky exekutivních příkazů, byl odpovědí Trumpovi a pokusem zvrátit některá z opatření, která ztělesňují politiku bývalého prezidenta… Zatímco noví činitelé začali zaujímat posty ve vládním aparátu, připravovali se na odkrytí chaosu a problémů utajených Trumpovými činiteli, kteří s Bidenovým týmem odmítli spolupracovat," popisuje začátek Bidenova mandátu web Politico.
Podle agentury AP za sebou Trump zanechal poselství chaosu a zmatku a "hořce rozdělený národ". Analýza připomíná jeho druhý impeachment, miliony nezaměstnaných a 400 tisíc úmrtí spojených s epidemií covidu-19, ale Trumpa si prý lidé budou pamatovat hlavně ve spojitosti s "posledním významným aktem jeho prezidentství: vyprovokováním povstání v Kapitolu, které si vyžádalo pět mrtvých".
Ve Washingtonu, kde Trump v podzimních volbách dostal 5,4 procenta odevzdaných hlasů, lidé Trumpův odchod slavili, píše deník The Washington Post. "Lidé jásali, smáli se a mávali rukama ve vzduchu. Běžec na východ od Kapitolu vykřikl a muž na procházce s vytáhlým psem zavýskl," popisuje deník moment, kdy vrtulník s Trumpem přelétal nad čtvrtí Capitol Hill.
