Čeká nás velká bitva o Evropu. Nevyzpytatelný Trump stáhne Ameriku ze světa

Martin Novák Martin Novák
2. 1. 2019 7:36
Americký prezident Donald Trump na konci uplynulého roku v jednom ze svých příspěvků na Twitteru citoval Brada Blakemana, bývalého poradce George W. Bushe, který řekl, že Američané byli v minulosti využíváni ve světě k tomu, aby vedli války za někoho jiného. Trump teď podle něj chce, aby se všichni více starali sami o svoji obranu a nevzhlíželi stále k Americe.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, jeho americký protějšek Donald Trump a německá kancléřka Angela Merkelová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, jeho americký protějšek Donald Trump a německá kancléřka Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Blakemanova slova, ke kterým se prezident hrdě přihlásil, ilustrují Trumpovu zahraniční politiku pro tento rok. Zatím je spojená hlavně se stahováním vojáků. Prezident ještě na konci roku oznámil, že Američané odejdou ze Sýrie. Následovala informace médií o tom, že Bílý dům se chystá poslat domů i dvě třetiny vojáků nasazených v Afghánistánu.

Trump před volbami slíbil, že USA už nebudou nikde budovat demokracii a vojáky pošlou jen tam, kde bude ohrožena bezprostředně americká bezpečnost a národní zájmy. Teď říká, že Islámský stát v Sýrii prohrál, a tím důvod pro přímé americké vojenské angažmá končí. Evropští spojenci mají obavy, že méně Ameriky ve světě povede k chaosu.

"Hluboce lituji amerického rozhodnutí. Západ mnoho dluží syrským Kurdům, kteří nesli velkou tíhu bojů s Islámským státem. Na spojence by mělo být spolehnutí," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Pro amerického prezidenta jsou ale jasnou prioritou jeho američtí voliči, ne zahraniční spojenci. S výhledem na své možné znovuzvolení v roce 2020 prosazuje témata, která jsou důležitá pro jeho voličskou základnu: Zeď na hranicích s Mexikem v rámci programu omezit imigraci a vyjednat nové obchodní dohody, které by umožnily v USA zachování pracovních míst. Trump roku 2019 bude především Trumpem těchto dvou témat.

Nejdůležitější evropské volby?

Téma imigrace se projeví také v Evropě v květnových volbách do Evropského parlamentu. Podle analýzy německé Deutsche Bank dojde tentokrát v Bruselu a Štrasburku k větší změně než při všech minulých hlasováních. Více hlasů a více křesel získají strany, které v mnoha zemích spojuje odpor k nynější podobě EU.

Kampaň založenou na zastavení migrace a omezení pravomocí Evropské komise vedou například maďarský premiér Viktor Orbán, italský ministr vnitra Matteo Salvini, šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová nebo Alternativa pro Německo (AfD). Přestože se tyto strany a politici v některých ohledech liší, jedno je spojuje. Vidí nebezpečí v imigraci a zejména v muslimech. Hovoří o hrozbě takzvané islamizace.

"Očekáváme, že ve volbách ztratí centristické síly a levice, naopak silnější bude euroskeptický tábor. Získá větší vliv na rozhodování v Evropské unii," uvádí Deutsche Bank v analýze nazvané Příští bitva o Evropu. Autoři předpovídají, že půjde možná o nejdůležitější evropské volby od těch prvních v roce 1979. Zatím nejasnou otázkou je, nakolik náladu evropských voličů ovlivní brexit. Stále není jasné, jakou formou se odehraje - podle plánu by Velká Británie měla z Evropské unie vystoupit 29. března. Dva měsíce před eurovolbami.

Důležité hlasování čeká dvě země na východ od České republiky. Slováci a Ukrajinci zvolí nového prezidenta. Andrej Kiska letos prezidentský palác v centru Bratislavy určitě opustí, rozhodl se znovu nekandidovat. Jasný favorit se zatím nerýsuje. Podle průzkumů by měl velkou šanci ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který loni neúspěšně prosazoval, aby Slovensko podepsalo Pakt OSN o migraci. Sám zatím tvrdí, že o prezidentský úřad neusiluje.

Je tedy možné, že se slovenským prezidentem stane vědec, chemik. Kandidátem největší opoziční strany Svoboda a solidarita je Robert Mistrík a průzkumy mu dávají značné šance. Sám sebe označuje za prozápadního politika, ale není prý kopií Andreje Kisky, řekl v rozhovoru pro portál Tvnoviny.sk. Vzpomeňme, že v České republice naposledy chemik neuspěl. Jiří Drahoš ve druhém kole podlehl Miloši Zemanovi.

Tymošenková konečně prezidentkou?

Na Ukrajině je podle všech průzkumů v čele prezidentských kandidátů bývalá premiérka Julija Tymošenková. Nejenže by Petra Porošenka porazila, ale nynější prezident by měl problém vůbec postoupit do druhého kola.

Osmapadesátiletá politička sází na to, že mnoho Ukrajinců čekalo po událostech na Majdanu zlepšení své životní úrovně a rychlé změny k lepšímu. Na billboardech slibuje levnější plyn, důchodcům vyšší penzi. Zároveň ukončení války na Donbasu za podmínek výhodných pro Ukrajinu.

"Cílí hlavně na lidi s nižšími příjmy ve středním a vyšším věku. Na ty, na které nejvíce dopadají ekonomické problémy. Postavila se například proti smlouvě s Mezinárodním měnovým fondem, který pomoc podmínil nezvyšováním penzí," uvádí analytik Vitalij Rybak ze společnosti Internews Ukraine.

Tymošenková sama sebe prezentuje jako důvěryhodnější, čestnější a schopnější alternativu k Petru Porošenkovi. Zároveň ale odmítá, že by její kandidatura a zvolení nahrálo Moskvě. V programu má vstup do NATO, vyzbrojování armády moderními zbraněmi a žádá, aby Západ přijal vůči Rusku ještě tvrdší sankce.

Lze očekávat, že Tymošenková a Porošenko se v kampani budou navzájem obviňovat z "měkkosti" vůči Kremlu. Volební kampaň odstartovala na silvestra, v prvním kole budou Ukrajinci hlasovat v neděli 31. března.

Video: V ukrajinském parlamentu létaly pěsti. Roztržku vyvolal plakát s "Putinovým agentem" 

V ukrajinském parlamentu létaly pěsti. Roztržku vyvolal plakát s „Putinovým agentem" | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 52 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy