Hullová tomu zprvu nerozuměla, žádná oficiální námitka proti knihám předtím vznesena nebyla. Kam se poděly?
Ukázalo se, že je odstranila sama knihovnice. Preventivně, aby si ušetřila problémy: výčitky a výhrůžky ze strany rodičů nebo třeba i hodně nechtěnou pozornost. Kdyby za ní někdo poslal televizi, ona by musela do kamery vysvětlovat, proč půjčuje knihy, které jsou prý pro děti zcela nevhodné, škodlivé.
V Pensylvánii ani jinde v USA přitom vůbec nejde o ojedinělou věc. Naopak. Obdobné případy jsou tady za poslední dva roky na denním pořádku. Ještě nikdy dříve nemizely "závadné" tituly z polic amerických knihoven tak masově, jak se děje nyní.
"Probíhají tady teď současně dvě bitvy," vysvětluje Samantha Hullová pro deník Washington Post. Dosavadní, obvyklá praxe byla taková, že pokud někdo napadl určitý titul, bylo na rozhodnutí knihovnické komise, zda žádosti vyhoví a titul případně stáhne.
Vedle této veřejné bitvy se ale v knihovnách v USA vede i zákulisní válka. Nebo spíše tichá kapitulace, kdy sami zaměstnanci odstraňují knihy, které by je kvůli jejich odpůrcům dříve či později dostaly do potíží. A to včetně možných pokut, nebo dokonce vězení.
Od Marka Twaina až k LGBTQ
Výsledkem jsou stovky až tisíce vyřazených titulů. Podle čerstvé analýzy amerického PEN klubu bylo jen za posledních devět měsíců v amerických knihovnách takto "zakázáno" 1145 knih. Výroční zpráva Americké knihovnické asociace (ALA) uvádí, že loni bylo stížnostmi napadnuto nebo zcela vyřazeno takřka 1600 titulů. To je zdaleka nejvíce za posledních dvacet let, odkdy organizace tuto statistiku vede.
Snaha zakazovat knihy v USA není žádnou novinkou. Dobrodružství Huckleberryho Finna od Marka Twaina bylo na konci 19. století, kdy vyšlo, nejdříve stahováno pro "hrubý jazyk", o století později v ní začalo vadit slovo "nigger".
Pojednání Charlese Darwina O původu druhů bylo v roce 1895 zakazováno za ohrožování křesťanské víry. A o více než století později byla například v letech 2001 až 2009 opakovaně napadána série knih o Harry Potterovi, která prý propaguje okultismus a satanismus.
Jenže to, co se děje nyní, je podle předsedkyně amerického PEN klubu Suzanne Nosselové jiné, v principu nové. "Jde o soustředěné úsilí zabrzdit důsledky demografických a společenských změn tím, že chcete kontrolovat, jak to mladí lidé vnímají," řekla Nosselová britskému listu The Guardian.
Deborah Caldwell-Stoneová z Americké knihovnické asociace k tomu pak vysvětluje, že zakazování knih je projevem a součástí širšího společenského fenoménu. "Odráží to, co se právě teď v naší zemi děje. Vede se zde spor a debata, jakou společností chceme vůbec být," citoval ji Washington Post.
Současná vlna zákazů je podle ní reakcí jedné části Ameriky na občanský aktivismus, který zvedl na nohy druhou část země po vraždě černocha George Floyda v květnu 2020. Společenská bouře v čele s hnutím Black Lives Matter se soustředila, jak tvrdí jeho příznivci, na přetrvávající systémový rasismus v USA. A také na problémy jiných menšin, především komunit LGBTQ.
Dětská nevinnost v ohrožení
V reakci na to ale přišel protitlak z druhé strany, včetně snahy kontrolovat a zakazovat, co americké děti mají nebo vůbec smějí číst. A školní knihovny se podle listu staly jedním z bojišť širší kulturní války v USA.
Podle analýzy amerického PEN klubu figurují ve čtyřech z deseti aktuálně nejvíce napadaných a zakazovaných knih jako jejich hlavní postavy lidé jiné než bílé barvy pleti. Třetina těchto knih se dotýká tématu LGBTQ a pětina problematiky rasy a rasismu.
Zcela konkrétně: vůbec nejzakazovanějším titulem v amerických školních knihovnách je kniha Gender Queer, komiks, jehož hlavní protagonista má nebinární genderovou identitu. Na druhém místě je titul All Boys Aren´t Blue, kde hlavní postava je z černošské queer menšiny, a za třetí jde o je titul Lawn Boy o vztahu dvou chlapců-teenagerů.
Odpůrci těchto knih je považují za škodlivé pro své děti, školáky. Sdružení s názvem Žádný posun doleva ve školství (No Left Turn in Education) má na svém webu seznam podezřelých nebo přímo závadných titulů, který je rozdělen do tří sekcí. V první jsou nežádoucí knihy, které se věnují "kritické rasové teorii", v druhé tituly, jež jsou podle sdružení zaměřené proti policii a ve třetí kategorii publikace o "sexuální výchově".
"Každé věci přísluší odpovídající věk, a to včetně sexuální výchovy. Když děti ještě nejsou dost staré, aby tomu rozuměly, můžete zničit jejich dětskou nevinnost a čistotu," tvrdí pro Washington Post dvaapadesátiletá matka šesti dětí Stacy Langtonová z Virginie. Žena je přesvědčená, že rodiče "musejí mít kontrolu, kdy a jak se jejich děti učí o sexu". V uplynulých měsících se proto silně angažovala za zákaz některých titulů, kromě jiného výše zmíněných knih Gender Queer a Lawn Boy.
Otroctví čtenářům škodí
Právě stát Virginie se stal už loni ostře sledovanou frontou amerického střetu kultur. Před listopadovými volbami nového guvernéra se tamní rodiče vzbouřili proti novým osnovám, které akcentovaly rasové problémy. A součástí rozjitřené debaty se staly i knihy.
"Když mi syn ukázal předepsanou četbu, vyrazilo mi to dech. Byla to ta nejexplicitnější četba, kterou si dokážete představit," říkala v předvolebním spotu republikánského kandidáta Glenna Youngkina jedna z jeho voliček.
Vadilo jí, že její syn dostal do rukou jako doporučenou četbu v předposledním ročníku střední školy novelu Milovaná od Toni Morrisonové, laureátky Nobelovy ceny za literaturu z roku 1993. Ta vypráví příběh černošské otrokyně, která zabije vlastní dceru, aby nemusela žít nesvobodná. Kniha byla následně i zfilmována s Oprah Winfreyovou v hlavní roli.
Zatímco pro Youngkina se titul stal odstrašujícím příkladem, jak jsou děti na školách ve Virginii vystavovány "otevřeně sexuálnímu obsahu", jeho demokratický protikandidát ji na předvolebních shromážděních zadarmo rozdával svým příznivcům.
Za knihu do vězení
Ve státě, který v prezidentských volbách hlasuje už spolehlivě demokraticky, se revolta rodičů proti školským radám, učebním osnovám a nevhodným knihám, nakonec stala rozhodující vítěznou kartou republikána Glenna Youngkina.
Dobře si toho všimli republikánští politici jinde v Americe. V mnohých státech s republikánským politickým vedením nyní prosazují zákony, které se snaží definovat, k čemu mají mít děti ve školních knihovnách přístup. Zároveň navrhují postihy pro knihovníky, pokud dětem přesto půjčí "závadnou" knihu.
V Idahu například státním parlamentem postupuje legislativa, podle které by za to hrozila pokuta 1000 dolarů (asi 22 tisíc korun) nebo rok vězení. V Tennessee předložili návrh zákona, který by knihovny postihoval za ohrožování nezletilých. V Oklahomě tamní zákonodárci před nedávnem přirovnali knihovníky ke švábům. Někteří na to reagují výpověďmi.
Například dvaapadesátiletá Sarah Chaseová z knihovny střední školy ve Forth Worth v Texasu odešla loni v prosinci. "Nemám na to čelit útokům," zdůvodnila v reportáži televize NBC. "Kdo chce, aby ho označovali za pornografa? Kdo chce, aby ho obviňovali, že je pedofil, nebo aby ho nahlásili na policii jen za to, že dětem půjčuje knihy?" dodala.
Někdy se ovšem zákazy obrátí přesně proti smyslu této snahy. Když v Tennessee letos v lednu vyřadili z doporučené školní četby slavný komiks Maus, v kterém Art Spiegelman zpracoval téma holokaustu, stala se kniha následně během několika dnů nejprodávanějším titulem internetového knihkupectví Amazon.
Čtyřiasedmdesátiletý Art Spiegelman k tomu deníku The Guardian řekl: "Ukazuje to, že knihy nemůžete zakazovat, pokud nejste ochotni je spálit, jenže ani spálit je nemůžete, pokud nejste ochotni spálit i spisovatele a čtenáře."
