Washington - OSN nedávno varovala, že jednání o následujícím klimatickém balíčku (Post-Kjóto), na kterém se má svět dohodnout v prosinci v Kodani, nepostupují dostatečně rychle a závazky mnohých zemí nejsou dostačující.
Dlouhodobě je kritizován přístup Spojených států, společně s Čínou největšího světového znečišťovatele skleníkovými plyny.
Americký prezident Barack Obama se odklonil od odmítavé politiky svého předchůdce George W. Bushe a přidal se k těm, kteří chtějí změny klimatu omezit.
USA se rozjely
Prvním krokem bylo jmenování nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 1997 a stoupence rozhodné akce proti globálnímu oteplování Stevena Chua na post ministra pro energetiku.
Obamovi se rovněž podařilo Sněmovnou reprezentantů protlačit návrh Zákona o čisté energii a bezpečnosti, který nařizuje snížit emise průmyslových skleníkových plynů do roku 2020 o 17 procent (oproti toku 2005) a specifikuje, že do stejného data mají USA vyrábět pětinu energie z obnovitelných zdrojů. Zavádí také systém obchodování s emisními povolenkami.
Opozice z řad republikánů, fiskálních konzervativců i odpůrců teorie globálního oteplování dlouhodobě upozorňuje na negativní dopady, které bude mít podle nich podobný zákon na americkou ekonomiku. Američané si však myslí něco jiného a požadují ještě razantnější akci.
Vyplývá to z průzkumu, který mezi tisícovkou obyvatel USA vypracovala organizace Zogby International na přelomu července a srpna. Statistická odchylka je +/-3,2 %.
Konejte víc
Sedmdesát jedna procent Američanů hodnotí podle Zogbyho návrh zákona kladně. Pouze dvacet osm procent si myslí, že Kongres postupuje příliš razantně, dvaadvacet procent se domnívá, že toho dělá právě tak akorát, pětačtyřicet procent by chtělo, aby toho v tomto ohledu činil ještě více.
Zajímavé je, že o správnosti zákona je přesvědčeno i 45 procent republikánů (mezi nezávislými to je 73 procent a u demokratů 89 procent).
Dalším signifikantním zjištěním je, že se přes ekonomickou krizi a vysokou nezaměstnanost občané USA příliš nebojí, že by Obamova zelená energetická politika zvyšovala počet lidí bez práce. Tento názor vyjádřilo 68 procent dotázaných.
Většina (51 procent) se naopak domnívá, že investice do ekologických technologií přinesou nová pracovní místa.
Zelený senátor, dobrý senátor
Senát o vlastní verzi návrhu zákona ještě nehlasoval, čtyřiapadesát procent dotázaných by přivítalo, kdyby tak učinil co nejdříve, jednačtyřicet procent preferuje, aby zatím vyčkal. Sedmačtyřicet procent Američanů by si vylepšilo názor na svého zákonodárce, pokud by hlasoval pro návrh (u 21 procent to nehraje roli, u 29 procent by si zástupci pohoršili).
"Voliči jasně vyjadřují podporu idejím, které návrh zákona obsahuje. (Listopadové) volby prokázaly silnou podporu pro ekologický energetický průmysl a energetickou efektivitu a tato podpora je silná i dnes," komentoval výsledky průzkumu analytik Zogby International Sam Rodgers.
"I když byli voliči seznámeni s různými obavami ohledně potenciální finanční zátěže, kterou tento zákon může přinést, většinou si stále přejí, aby Senát jednal rychle a Spojeným státům nový energetický plán zajistil," dodává.
