Jeden z největších ledovců světa taje mnohem rychleji

14. 8. 2009 11:40
Po Ledovci Borovicového ostrova může být do sta let veta
Foto: Tom Kellogg/U.S.Coastguard Cruise

Londýn - Jeden z největších antarktických ledovců se nyní zmenšuje čtyřikrát rychleji, než tomu bylo před deseti lety.

Vyplývá to ze studie satelitních obrazů uveřejněné v časopise Geophysical Research Letters, o které informoval server BBC News.

Ledovec Borovicového ostrova je ledovcovým proudem, který se pohybuje rychlostí přes tři kilometry ročně. Jeho název není možné brát příliš vážně (je pojmenovaný dle americké lodi USS Pine Island), nachází se totiž ve velmi odlehlé části Antarktidy.

Nejbližší trvale obývaná výzkumná stanice je vzdálená 1300 kilometrů a nejbližší borovice na jihoamerickém kontinentě ještě o nějakých sedm set kilometrů dále.

Do Ledovce Borovicového ostrova "odtéká" led z přibližně deseti procent západoantarktického ledového štítu. Dlouhodobě se jedná o oblast, která zásobuje moře největším množstvím tajícího ledu, vědce však překvapilo, jak se celý proces v posledních letech urychlil.

Perito Moreno, jeden z mála ledovců, které rostou
Perito Moreno, jeden z mála ledovců, které rostou | Foto: Marianocecowski

Ještě před patnácti lety se vědci domnívali, že ledovec vydrží dalších 600 let, nyní tuto předpověď zkrátili na sto let.

Zcela nevídané

"Je to v této oblasti Antakrtidy zcela nevídané. Věděli jsme už nějaký čas, že došlo k vychýlení z rovnováhy, ale nic jiného se v přírodě neztrácí s tak rostoucí exponenciálou jako tento ledovec," citoval server Andrewa Shepherda z Univerzity v Leedsu, jednoho z autorů studie.

Foto: Aktuálně.cz

Komerční tip: Leťte na dovolenou do slunné Itálie!

    Podle vědců rychle mizí led ze střední části ledovce a jeho rozpouštěním vzroste hladina světových moří o 3 centimetry.

    "Ale led, který se nachází pod tím, přinese 20-30centimetrový nárůst hladiny moří. Co se ale opravdu stane, když destabilizujeme či odstraníme střední část ledovce, nevíme," dodává.

    Výzkumníci se obávají, že pokud dojde k jeho rozpadu na několik menších kusů, ovlivní to i stabilitu ostatních částí západoantarktického ledového štítu.

    Benefiční akce Reuters
    Benefiční akce Reuters | Foto: Reuters

    3,3 metru vody

    Západoantarktický ledový štít, který obsahuje 2,2 milionu krychlových kilometrů ledu, tedy o něco méně, než je desetina ledu na Antarktidě, je obecně považován za velice nestabilní.

    Většina zdejšího ledu se nachází pod mořskou hladinou a je velmi citlivá na stoupající teploty oceánu a ovzduší. Další pevninské ledovce, východoantarktický a grónský, jsou považovány za méně ohrožené.

    Kolaps celého západoantarktického ledového štítu by podle odhadů zvýšil hladinu světových moří o 3,3 metru.

     

    Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

    Právě se děje

    před 9 minutami

    V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

    V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

    „Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

    První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

    Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

    Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

    Zdroj: ČTK
    Další zprávy