Washington - Ze životního prostředí rychle mizí zásoby vody. Americká NASA dokonce upozorňuje, že její nedostatek by mohl být největším enviromentálním problémem lidstva tohoto století.
Podle expertů z NASA to vyplývá z prvního výzkumu svého druhu, k němuž američtí vědci využili satelit GRACE obíhající zeměkouli od roku 2002 do roku 2016. Za tu dobu zaznamenali prudké změny v rezervách sladké vody, a to jak povrchové, tak podzemní.
MAP: Following on from the water shortages in Cape Town. Nasa reveals many more areas running out of water. Great working with @lesliehook on thishttps://t.co/uCQU4jzY22#dataviz #ddj #gistribe pic.twitter.com/Zobi8U1Xgb
— Steven Bernard (@sdbernard) May 17, 2018
Odborníci zjistili, že zeměkoule vysychá v některých oblastech poměrně dramaticky. Na světové mapě identifikovali více než 30 míst, která by brzy mohla dopadnout stejně jako jihoafrické Kapské Město. Tomu už rok hrozí, že se stane prvním velkým městem na světě, jemuž dojdou veškeré zásoby vody a zůstane "na suchu".
Jen díky dodržováním přísných opatření na šetření vody se jeho obyvatelům podařilo letos na jaře oddálit takzvaný Den nula o další rok.
Stejnému problému budou brzy čelit oblasti východní a severní Indie, Blízký východ, Kalifornie nebo také Austrálie. "Všechna tato místa na mapě jsou potenciálními 'Kapskými Městy' budoucnosti. Dostupnost sladké vody se mění a nedostatek vody je blíž, než si myslíme," cituje list Financial Times jednoho z autorů nové studie Jaye Famigliettiho.
Co je ale důležitější: vědci z NASA už odhalili příčiny rychlého úbytku vody. Kromě klimatických změn je to především lidská činnost. Vodou se plýtvá a s jejími přírodními zásobami se zachází nešetrně.
Zavlažování i průmysl
Dlouho například nebylo jasné, proč dochází zásoby vody na severozápadu Číny, kde pravidelně a dostatečně prší. Ukázalo se, že důvodem je odčerpávání podzemní vody kvůli průmyslu a zavlažování sousedních oblastí.
Podobným příkladem nešetrného zacházení s vodními zdroji je Aralské jezero. Ještě v 60. letech minulého století bylo čtvrtým největším jezerem na světě. Sovětský svaz ale v té době odklonil přítok řek, které jezero zásobily vodou, aby se zavlažily suché pláně Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.
V roce 2014 východní část jezera úplně vyschla. Ztráta takového množství vody způsobuje v oblasti chladnější zimy a naopak teplejší a velmi suchá léta. To samé potkalo Kaspické moře, které je však stále velmi rozlehlé.
Úbytek vody se dlouho přičítal přirozeným změnám, ale z nové zprávy vyplývá, že z velké části nastal kvůli odklonu vody z řek do zemědělských a průmyslových oblastí.
Earth’s wet areas are getting wetter and dry areas are getting drier due to a variety of factors, including human water management, climate change and natural cycles. pic.twitter.com/2pIQkTbift
— NASA Earth (@NASAEarth) May 16, 2018
Na severu Indie se zase čerpá podzemní voda na zavlažování polí s rýží a pšenicí. I tam voda rychle dochází navzdory pravidelným dešťovým srážkám.
Právě zavlažování zemědělské půdy je hlavní příčinou globálního úbytku vody. "Dopad lidské činnosti je daleko, daleko větší, než jsme předpokládali," zdůrazňuje Jay Famiglietti.
"Lidská stopa je přítomná na celé mapě sladkovodních zdrojů a my se s tím musíme vypořádat," upozorňuje s tím, že vedle oblastí, kde vody ubývá, se ukazují také problematická místa, kde vody přibývá. Tam zase hrozí sezonní povodně.
