Velký bariérový útes umírá, Austrálie ho chce zachránit obří investicí. Příliš pozdě, říkají vědci

Hana Vařáková Hana Vařáková
4. 5. 2018 9:25
Australská vláda oznámila, že dá půl miliardy australských dolarů na záchranu Velkého bariérového útesu. Ten postupně umírá.
Velký bariérový útes tiše umírá.
Velký bariérový útes tiše umírá. | Foto: Reuters

Canberra - Korálové útesy ze světových moří rychle mizí. Nejvíce je to vidět na Velkém bariérovém útesu u australského pobřeží. Jeho obrovské části, které se táhnou několik set kilometrů, vybledly a v posledních dvou letech zahynuly. Velká část škod je přitom nevratná.

Korálové útesy sice pokrývají méně než 0,1 procenta oceánů, ale jsou domovem pro čtvrtinu veškerého mořského života. Velký význam pak mají i v oblasti turismu a ekonomiky.

Australská vláda se proto rozhodla v případě Velkého bariérového útesu zakročit. Koncem dubna vyčlenila na jeho ochranu půl miliardy australských dolarů (zhruba osm miliard korun). Podle amerického listu The New York Times jde o největší investici do tohoto ekosystému v historii země.

Vědci ale upozorňují, že ani to nemusí stačit. "Je to příliš málo, příliš pozdě," uvedl Terry Hughes, který vede australské centrum pro studium korálových útesů na Univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu.

Jak neutěšená situace je, lze vidět na mapě, kterou Hughes zveřejnil na Twitteru. Znázorňuje stupeň blednutí stovky korálových útesů po celém světě.

Modrá kolečka označují útesy, kde se blednutí zatím neprojevuje. Žlutá kolečka znamenají mírné blednutí, tedy méně než třetiny plochy útesu. Červená kolečka znázorňují kritický stav, kdy je blednutím zasažena více než třetina útesu.

Důležité pro planetu i ekonomiku

Peníze z australského rozpočtu půjdou na zlepšení kvality vody, přesvědčování farmářů, aby používali méně hnojiv, a na boj s hlavním dravcem - hvězdicemi trnitými, které zabíjejí korály a živí se jimi. Další finance směřují třeba na výzkum, který má za cíl vyšlechtit v laboratořích odolnější korály.

"Zlepšíme monitorování zdravotního stavu útesu," řekl australský ministr životního prostředí Josh Frydenberg při své návštěvě města Cairns, které je populární coby výchozí bod pro turisty, kteří směřují k útesu.

"Čím více porozumíme útesu, tím lépe jej budeme moci chránit," dodal.

Útesy jsou nejen díky turismu velmi důležité pro ekonomiku. Podle celosvětových odhadů z roku 2014, na které se odvolává server Quartz, z korálů plyne do globální ekonomiky skoro 10 bilionů dolarů ročně (v přepočtu 213 bilionů korun).

Tyto křehké ekosystémy ale po celé planetě hromadně vymírají především kvůli změně klimatu. Vadí jim vyšší teploty oceánů a kyselost vody.

Raději bojovat s klimatickými změnami

Aby se korálům pomohlo v dlouhodobém horizontu, ať už v Austrálii, nebo jinde, je podle vědců nutné dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Bylo by to efektivnější než velké investice do přímé záchrany.

"Vědci dobře vědí, co zabíjí korál na Velkém bariérovém útesu - je to přebytečné teplo, které pochází ze spalování fosilních paliv," uvedl americký ekolog Bill McKibben. "Kdyby australská vláda myslela záchranu útesu vážně, byla by ochotna postavit se průmyslu odpovědnému za škody."

Kritici poukazují například na to, že vláda finančně podporuje těžbu plynu a uhlí. A také chce otevřít nový důl na severu Austrálie, který by patřil k největším na světě. Uhlí z něj by se navíc převáželo na lodích poblíž útesu.

Velký bariérový útes se táhne podél australského pobřeží v délce přes dva tisíce kilometrů a je široký až 150 kilometrů. Jde tak o největší korálový útvar na světě. Tvoří ho 2600 oddělených korálových útesů a 300 korálových ostrůvků. Je domovem zhruba 400 druhů korálů, 240 druhů ptáků a 1500 druhů ryb.

Od roku 1981 je Velký bariérový útes na seznamu přírodního dědictví UNESCO.

Video: Krásou korálových útesů se můžete opájet z ložnice nebo koupelny plovoucí vily

Dubajský developer představil první plovoucí dům na světě. Má tři úrovně, z toho jedna je pod vodou. Konstrukčně jde v podstatě o loď bez pohonu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy