Mahmúd Ahmadínežád tvrdí, že demokracie nedokáže naplnit ideály lidí. "Ti, kteří věci rozumí, už slyší první ozvuky pádu liberálních demokratických systémů," napsal Georgi Bushovi Ahmadínežád.
První dopis íránského prezidenta do Bílého domu po 27 letech nebyl oficiálně zveřejněn, jeho kopii ale obdržely agentury Reuters a AP.
Náboženství nechť je globální politikou
Ahmadínežád v něm vyjadřuje názor, že globálně sdílené náboženské hodnoty by měly určovat politiku všech zemí.
"Slyšel jsem, že Vaše Excelence věří v učení Ježíše Krista a boží příslib vlády spravedlivých na Zemi," napsal íránský prezident Bushovi. "Čím dál tím víc lidí po celém světě se k Bohu hlásí. Mám pro vás otázku: Nechcete se k nim přidat?" vyzval Ahmadínežád amerického prezidenta.
Podle agentury Reuters Ahmadínežád v osmnáctistránkovém dokumentu nepřichází s žádnými návrhy na vyřešení krize kolem íránského jaderného programu. Pouští se však do analogií mezi současnou krizí a americkou invazí do Iráku v roce 2003.
Lhali jste, teď za to platíte
Íránský prezident tvrdí, že Američané kvůli ospravedlnění iráckého tažení lhali, a teď za to platí. "Pod záminkou existence zbraní hromadného ničení došlo k této tragédii, která teď požírá obyvatele jak okupované země, tak okupantů," napsal Ahmadínežád a neodpustil si pošťouchnutí.
"Vůbec nepochybuji o tom, že lhaní je hanebnost v každé kultuře, a vy také nemáte rád, když vám někdo lže." Podle íránského prezidenta by na tom svět byl daleko lépe, kdyby se peníze, které Spojené státy investovaly do okupace Iráku, věnovaly například na boj s chudobou ve světě. Lépe by na tom podle něj byly i USA, neboť nenávist vůči nim by nedosáhla současné míry.
Íránský prezident zároveň zpochybnil to, že k teroristickým útokům z 11. září 2001 na New York a Washington mohlo dojít bez vědomí amerických zpravodajských služeb.
Další útok na Izrael
Ahmadínežád v dopise znovu útočí na stát Izrael. V souvislosti s íránským jaderným programem se podivuje, proč je jakýkoli technologický či vědecký pokrok na Blízkém východě chápán jako hrozba sionistickému režimu.
Podle analytiků, které oslovila agentura Reuters, byl Ahmadínežádův dopis načasován tak, aby odvedl pozornost od probíhajícího jednání o případných sankcích proti Íránu. Přišel také v době, kdy se íránský režim cítí posilněn poté, co se mu daří pokrok v procesu obohacování uranu.
Zatímco hlavní íránský vyjednavač nazval dopis íránského prezidenta novou šancí pro diplomacii, americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová ho odsoudila s tím, že nepřináší vůbec nic nového.
Íránský prezident zaútočil na západní státy i během své cesty po Indonésii, kde je obvinil z toho, že jejich obavy z jaderné politiky Teheránu jsou "jedna velká lež". Íránský jaderný program má podle něj mírové cíle.
Detaily z Ahmadínežádova dopisu vyšly najevo krátce poté, co schůzka ministrů zahraničí mocností zastoupených v Radě bezpečnosti nepřinesla žádný výsledek.
Rusko, Čína, Francie, Británie, Spojené státy a Německo se sice shodují na tom, že Íránu nesmí být dovoleno vlastnit jaderné zbraně, nejsou ale schopné se dohodnout na tom, jak mu v tom zabránit.
Rusové a Číňané dál odmítají podpořit rezoluci, která by byla právně závazná a Íránu v případě nesplnění podmínek hrozila sankcemi či dokonce vojenskou odvetou.
