Kapitola 7: Na pořadu dne sankce a válka
Návrh se opírá o kapitolu 7 Charty OSN, obsahující nejsilnější mechanismy, jakými OSN disponuje.
Uplatňuje se v případech "ohrožení míru, porušení míru a činech útočných". Rezoluce vydané na jejím základě jsou závazné na základě mezinárodního práva a v případě neuposlechnutí může Rada bezpečnosti navrhnout vůči provinilému státu sankce, nebo i vojenský zásah.
Navržená rezoluce požaduje, aby Írán vyjasnil své ambice v jaderné oblasti, ukončil další obohacování uranu a zastavil stavbu těžkovodního reaktoru. Neobsahuje lhůtu pro splnění a nezmiňuje se ani o konkrétních sankcích.
Diplomatické řešení má stále přednost
Návrh uvádí, že preferuje diplomatické řešení sporu, které ubezpečí svět, že íránský jaderný program skutečně slouží výhradně mírovým účelům.
Írán ostatně již delší dobu argumentuje Dohodou o nešíření jaderných zbraní, která mírové použití nukleární energie připouští. Na stejnou mezinárodní smlouvu se však odvolávají i mnohé západní země, které Írán podezřívají z vývoje jaderné zbraně.
Bolton: "Nejde o záminku pro Bushe"
Americký velvyslanec při OSN John Bolton včera rázně odmítl, že by použití kapitoly 7 mělo sloužit jako záminka pro Bushovu administrativu k zahájení vojenské akce proti Íránu. Podle Boltona má rezoluce výlučně donutit Írán ke spolupráci v oblasti jaderné energetiky.
Hra velmocí a šance pro Rusko
Navržená rezoluce musí být schválena Radou bezpečnosti OSN, pět stálých členů - USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína - má přitom právo veta. Obecně se soudí, že Rusko a Čína budou proti, ovšem situace se může vyvinout jinak.
Klíčovým hráčem je patrně Rusko, pro které představuje íránská otázka neopakovatelnou šanci znovu se stát jednou ze světových supervelmocí. Může získat dominanci v muslimském světě a zároveň se stát poprvé po dlouhé době relevantní protiváhou USA.
Rusko má v oblasti významné ekonomické zájmy, do Íránu prodává zbraně za miliardy dolarů. Je sice proti dalšímu vývoji jaderných zbraní, ovšem Írán silně podporuje v jeho snaze o rozvoj jaderné energetiky.
Podle některých odhadů by ani eventuální jaderné hlavice vlastněné Íránem Rusko neohrozily a podpora islámské republiky by mu mohla přinést sympatie celého muslimského světa a pozici mocenského lídra v této klíčové oblasti.
Podaří se přesvědčit Čínu?
Na druhou stranu, přestože je Rusko zásadně proti sankcím, které by pro něj znamenaly citelné obchodní ztráty, a proti použití vojenské síly, která by přinesla nestabilitu celého regionu, ruský podpis pod včerejším návrhem není úplně nemyslitelný. Rezoluce totiž neobsahuje žádnou zmínku o sankcích a v podstatě jen opakuje požadavky, které již dříve Rusko podpořilo.
V případě Číny se očekává také spíše nesouhlas, ale z podobných důvodů se může diplomatům podařit Čínu přesvědčit.
Podporu návrhu rezoluce vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, která je na návštěvě Spojených států.
"Za žádných okolností nesmíme připustit, aby Írán vlastnil jaderné zbraně," řekla.
Spolu s USA a Velkou Británií návrh předložil i v současnosti nejslabší člen Rady bezpečnosti - Francie. Ta tak po dlouhé době poprvé stojí jasně po boku Spojených států. Ovšem ne zcela bezvýhradně.
Francouzský premiér Dominique de Villepin dnes v Paříži odmítl vojenský zásah proti Íránu jako řešení problému. Zároveň ovšem apeloval na Rusko a Čínu, aby podpořily navrhovanou rezoluci.
