O válce s Íránem už se mluví nahlas

Martin Novák Martin Novák
12. 4. 2006 16:30
Praha - Írán oznámil, že jeho jaderný program už nemůže být zastaven. George Bush tento názor patrně nesdílí. Uvnitř: ANKETA A SPECIÁL
Ředitel muzea ve městě Mashad včera dostal v Teheránu dar. V rukou drží krabičku se vzorkem obohaceného uranu. Zahajení jeho výroby včera íránská vláda "slavnostně" oznámila.
Ředitel muzea ve městě Mashad včera dostal v Teheránu dar. V rukou drží krabičku se vzorkem obohaceného uranu. Zahajení jeho výroby včera íránská vláda "slavnostně" oznámila. | Foto: Reuters

Spekulací o amerických přípravách na válku přibývá. A bude jich rozhodně ještě více, protože i Rusko - dosud íránský spojenec a obchodní partner - dnes Teheránu adresovalo vážné varování.

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo íránský režim, aby zastavil jaderný program a včerejší zprávu o zahájení výroby obohaceného uranu označilo za "pohyb špatným směrem".

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová hovořila o možných "silnějších krocích" v Radě bezpečnosti OSN. To naznačuje, že Washington přitlačí na schválení ekonomických sankcí proti Teheránu.

Bush nemá New Yorker rád

Víkendové informace časopisu New Yorker o plánech na omezené jaderné údery označil americký prezident George Bush za "divokou spekulaci" a zopakoval, že diplomacie zůstává pro USA prioritou. Autora článku, známého novináře Seymoura Hirshe, Bush nemá rád a v minulosti už jej jednou veřejně označil za lháře.

  • O tom, co vypátral časopis New Yorker, si více přečtěte ZDE.

New Yorker ovšem není sám, kdo dochází k závěrům, že probíhají přípravy na válku.

Německý investigativní reportér Udo Ulfkotte, známý dobrými kontakty v německé rozvědce (jeho kniha o historii západoněmecké tajné služby BND vyšla i česky), s odvoláním na své zdroje tvrdí, že prosincová návštěva čéfa CIA Portera Gosse se točila hlavně kolem úderu na Írán.

Goss údajně své partnery v Ankaře žádal o poskytnutí turecké základny, vzdušného prostoru pro útok a o přísun zpravodajských informací.

"Počet amerických bezpečnostních a vládních činitelů, cestujících na návštěvu Turecka, se v posledních měsících nápadně zvýšil," píše časopis Der Spiegel.

Britský Daily Telegraph zase upozornil na to, že Izrael koupil od USA pět stovek speciálních bomb BLU - 109, schopných prorážet zpevněné a vyztužené betonové konstrukce. To by mohlo zase znamenat izraelské přípravy na operaci.

Íránská ponorka v akci během nedávných vojenských manévrů v Perském zálivu.
Íránská ponorka v akci během nedávných vojenských manévrů v Perském zálivu. | Foto: www.wikipedia.org

Úder jen ze vzduchu?

Scénářů útoku je jako obvykle mnoho. Nejpravděpodobnějším se zdají být masivní letecké údery na íránská jaderná zařízení, kterých existuje několik desítek. Bomby by samozřejmě směřovaly i na postavení protivzdušné obrany a na další klíčová místa íránských ozbrojených sil. Zda bude cílem USA svržení režimu jako v případě sousedního Iráku, anebo jen zničení nebo přerušení íránského jaderného programu, je otázkou. Většina indicií ukazuje spíše na druhou možnost, zvláště ve světle velkých problémů USA v Iráku.

Německý týdeník Der Spiegel oznámil, že informaci o možných úderech proti Íránu už Washington předal těm státům v regionu, které Bushova administrativa považuje za své spojence a kteří ji mohou pomoci poskytnutím vzdušného prostoru: Saúdské Arábii, Ománu a Pákistánu. Ve Washingtonu to nikdo nepopřel.

O špatné a ještě horší možnosti

Obvykle dobře informovaný list Jerusalem Post uvedl, že s žádostí o povolení přeletů a poskytnutí základen se Američané obrátili také na Gruzii a Ázerbájdžán- dvě postsovětské republiky, které mají s USA velmi dobré vztahy. 

Tbilisi chce americkou ekonomickou pomoc, v Ázerbájdžánu působí americké ropné společnosti.

Mezi americkými politiky, kteří o reálnosti útoků na Írán hovoří nahlas, je například vlivný republikánský senátor a možný příští kandidát na prezidenta John McCain.

"Zaútočit a zahájit válku je druhá nejhorší možnost, kterou máme. Tou nejhorší je dopustit, aby Írán získal atomovu bombu," prohlásil senátor.

Foto: Aktuálně.cz

Írán má spojence i ruskou výzbroj 

Írán má svá zařízení důkladně chráněna, z Ruska získal kromě další výzbroje mnoho protiletadlových raket země-vzduch S-300. Střely Šiháb-3 s doletem přibližně 1 500 kilometrů mohou zasáhnout americké vojáky v Iráku i Afghánistánu stejně tak jako Izrael.

Spojenci Íránu by se také stala část iráckých šiítů, libanonské hnutí Hizballáh a skupiny radikálních šíitských muslimů kdekoliv na světě.

Možností je i úder na trh s ropou. Buď blokováním Perského zálivu nebo bombardováním ropovodu, vedoucího od Kaspického moře v Ázerbájdžánu přes Gruzii na turecké pobřeží Středozemního moře.

Ale samozřejmě: Dokud nepadnou první výstřely a nedopadnou první bomby, budou veškeré informace pouhými spekulacemi. Jako tomu bylo v "předvečer" vojenských konfliktů vždy. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 36 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy