Kábul - Od odjezdu americké ministryně zahraničí Hilary Clintonové z afghánské metropole uplynulo jen pár hodin, když štáb největší pákistánské televize Geo začal natáčet rozhovor s prezidentem Hamídem Karzáím.
A ten neváhal prohlásit, že "v případě války mezi Amerikou a Pákistánem budou stát na straně Pákistánu".
Jeho slova na účet "bratrské země", která bývá mimo jiné viněna z podpory islamistického hnutí Tálibán a kde se skrýval vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin, ovšem nepotěšila americké diplomaty.
Karzáí je znám svým kritickým přístupem k USA, ale - jak píše britský deník The Guardian - tentokrát poznámkou na účet největšího finančního dárce přestřelil.
Afghánská opozice ho označila za pokrytce. Americká ambasáda v Kábulu se snažila celou věc zbagatelizovat. "Není to o případném válčení, je to o společném přístupu k hrozbě, jež trápí všechny tři země. Mluvíme o povstalcích a teroristech, kteří útočí na Afghánce, Pákistánce i Američany," okomentoval Karzáího slova mluvčí velvyslanectví Gavin Sundwall.
Válka nebude, shodují se všichni
Jedním z možných vysvětlení prezidentova výroku může být snaha obměkčit Pákistán před strategickou dohodou, kterou Afghánistán hodlá s USA uzavřít během příštích několika měsíců.
Představa, že američtí vojáci začnou útočit na Pákistán, se totiž zdá být značně nereálnou. Šéfka americké diplomacie Clintonová v neděli zopakovala, že administrativa prezidenta Baracka Obamy neplánuje vyslání vojáků do Pákistánu.
Zároveň ale upozornila na neshody obou zemí ohledně mírového plánu pro Afghánistán. USA už dřív pohrozily, že zasáhnou samy, pokud se Islámábádu nepodaří zklidnit situaci v Severním Wazíristánu, kde operuje tzv. Haqqaního síť, která je napojená na Tálibán.
"Z 90, 95 procent se s Pákistánem shodujeme," řekla Clintonová televizi CNN.
Karzáího pozice v afghánské politice je v posledních měsících značně rozkolísaná. Rád by uzavřel mírovou dohodu s Tálibánem, zároveň ale musí vysvětlovat nepaštúnským skupinám, proč je tolik napojený na Pákistán.
Nenahrává mu ani zhoršující se bezpečnostní situace. V posledních týdnech radikálové z Tálibánu podnikli několik útoků v Kábulu a také provedli několik úspěšných atentátů, při nichž zemřel například bývalý prezident Burhánuddín Rabbání.
