Islámábád – Když jí bylo dvanáct, poprvé se podívala do objektivu fotoaparátu. Stalo se to v roce 1984 v uprchlickém táboře Násir Baghu v Pákistánu.
Pronikavý pohled jejích modrozelených očí posléze na obálce časopisu National Geographic obletěl svět. Stala se slavnou "Afghánskou dívkou".
Šarbat Gula o tom nevěděla. Její svět tvořili sourozenci a babička, s nimiž uprchla z rodného Afghánistánu, který v té době napadl Sovětský svaz. Byla sirotek, oba její rodiče zemřeli při jednom z náletů.
Po více než třiceti letech, které od té doby uplynuly, se její život příliš nezměnil. Stále žije prostým životem uprchlíků v Pákistánu. Tak jako tisíce dalších Afghánců. Koncem 80. let minulého století se vdala a má tři dcery.
Exemplární případ?
Do pozornosti médií se nyní opět dostala poté, co ji pákistánské úřady zatkly kvůli údajně zfalšovaným dokladům. Pokud ji usvědčí, hrozí Šarbat až 14 let vězení. Ve středu ji soud odmítl pustit na kauci a případ se dostal do všech významných světových médií.
"Pokud stáhneme obvinění, deportujeme ji nebo jí dáme dočasné vízum, aby mohla opustit Pákistán, budeme muset zastavit řízení proti těm, kteří jí vydali falešný průkaz. Ti jsou skutečnými viníky a já nechci, aby z toho jakýmkoliv způsobem vyvázli," prohlásil podle BBC k jejímu případu pákistánský ministr vnitra Čaundrí Nisar Ali Chán.
Pomoci se jí snaží autor slavného portrétu, fotograf Steve McCurry.
"Jsem odhodlán udělat naprosto cokoli, abych jí a její rodině zajistil právní a finanční pomoc. S postojem úřadů naprosto nesouhlasím. Ona celý život trpěla," napsal na sociální síti Instagram.
Sedmnáct let pátrání
K tomu, aby jí dnes mohl pomáhat, vedla dlouhá cesta. McCurry se dívky při pořizování fotografie v 80. letech nezeptal ani na jméno. Její totožnost proto byla bezmála dvě desetiletí záhadou.
Sám fotograf se ji sice v 90. letech pokoušel několikrát najít, ovšem marně. Setkal se s ženami, které se za ni jen vydávaly, i s muži, kteří přísahali, že se jedná o jejich manželku.
Teprve v roce 2002 se mu se štábem National Geographic podařilo najít správnou stopu. Gule bylo 30 let, když ji v odlehlé oblasti Afghánistánu našel.
Na jejich první setkání si pamatovala dobře. Za svůj život se fotografovala jen třikrát. Její identitu později potvrdila biometrická technologie, která srovnala strukturu její duhovky s původní fotografií.
Gula neměla tušení, že její portrét zná celý svět, a po letech ho konečně spatřila i ona sama. Od slavného fotografa se nechala zvěčnit znovu, ačkoliv jinak chodí zahalená.
Špatná situace v rodné zemi a neutuchající násilí ji po letech znovu donutily odejít do sousedního Pákistánu. Podle úřadů si tam před dvěma roky zažádala o průkaz na jméno Šarbat Bibiová a tím spáchala podvod. Pákistánci teď pátrají po těch, kteří jí doklad vystavili. "Afghánské dívce" hrozí mnohaleté vězení.
Její příběh může zvýšit povědomí Západu o neutěšené situaci Afghánců, kteří často prchají do ciziny. Jen v Pákistánu žije podle odhadů OSN asi 1,4 milionu registrovaných afghánských uprchlíků a statisíce dalších jsou v zemi ilegálně.
Vláda v Islámábádu nyní svou otevřenou politiku mění a místní policie zvyšuje tlak na cizince bez dokladů. Podle agentury AFP opustilo zemi od začátku roku už víc než 350 000 afghánských migrantů. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že proud uprchlíků se do konce roku ještě zesílí.
