Washington/Kábul – Přestože Spojené státy podle vlastních zákonů nemohou vojensky podporovat země, které využívají dětské vojáky, přispívají Afghánistánu.
OSN přitom ve své dubnové zprávě informovala nejméně o 48 afghánských dětech, které jsou využívány coby vojáci, upozornil server Foreign Policy.
Většina z nich sice ve sledovaném období nepracovala pro stát, nýbrž pro radikální hnutí Tálibán a další ozbrojené skupiny, třináct jich ale využívaly i bezpečnostní složky podporované vládou – například policie. Washington jim přesto přispěl stamiliony dolarů.
"Počet prokázaných případů rekrutování a využívání dětí se oproti roku 2014 více než zdvojnásobil. Během zdokumentovaného období bylo nahlášeno celkem 116 případů (115 chlapců a jedna dívka), 48 z nich bylo potvrzeno," píše se v dokumentu OSN.
Z potvrzených případů verbování dětí v Afghánistánu jich po pěti připadlo na místní policejní složky a národní policii. Tři pak spadaly pod národní afghánskou armádu. Dvacet dětí v potvrzených případech využíval Tálibán, i pro boj a sebevražedné mise, 15 jiné ozbrojené skupiny.
Verbování dětských vojáků v Afghánistánu v roce 2015 svým výnosem výslovně zakázal prezident Ašraf Ghání.
Zákaz platí i pro polovojenské skupiny
Podle americké legislativy z roku 2008 (tzv. Child Soldiers Prevention Act - pozn. red.) se země využívající dětské vojáky nemohou stát příjemci určitých typů vojenské podpory.
Nejde přitom pouze o případy, kdy jsou děti využívány přímo v národních ozbrojených složkách. Stačí, aby je nabíraly i polovojenské útvary, milice a civilní obranné jednotky, které podporuje vláda.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) na konci června upozornila, že prezident USA může tento zákaz z bezpečnostních důvodů stáhnout a zemi udělit výjimku. Barack Obama tak podle HRW od roku 2010 učinil 26krát z celkem 33 případů.
K dubnu 2015 přitom podle zvláštního inspektora USA pro Afghánistán Johna F. Sopka Washington afghánské místní policii přispěl celkem 470 miliony dolarů. Ve své zprávě z konce července 2016 pak Sopko uvádí, že pro fiskální rok 2016 připadne lokální afghánské policii 117 milionů dolarů, z toho by měly USA dát asi 112,5 milionu. Zbytek zaplatí Kábul.
Afghánistán není na černé listině
Washington nicméně letos Afghánistán dokonce ani nezařadil na seznam zemí, které podle něj dětské vojáky využívají. Podle ochránců lidských práv neprávem.
"Afghánistán byl z tohoto seznamu vynechán i přes existenci důkazů o tom, že afghánská místní policie – vládou podporovaná milice – v bojových operacích proti Tálibánu a dalším povstalcům rekrutuje děti coby vojáky," uvedla HRW.
Podle šéfky sekce pro práva dětí v HRW Jo Beckerové žádná "šedá zóna" neexistuje a USA podle ní v případě Afghánistánu přimhouřily oko.
"Nepodmíněná vojenská pomoc přináší strašnou zprávu, že USA vědomě podporují země, které používají děti k boji," uvedla.
Washington se brání například tím, že afghánská místní policie (Afghan Local Police) do útvarů, o kterých osm let starý americký zákon hovoří, tak docela nespadá. Mluvčí ministerstva zahraničí podle Foreign Policy uvedl, že "ačkoli je afghánská místní policie vládní bezpečnostní složkou, spadá mimo ozbrojené síly Afghánistánu".
Místní policii tvoří většinou civilisté, které vyberou tamní vůdci. Jejím úkolem je chránit budovy, předcházet rebeliím nebo odrážet případné útoky zvenčí. Podle velitelství NATO pro operace v Afghánistánu má dohromady asi 30 000 členů, přezdívá se jim "strážci".
Dětský fond OSN (UNICEF) definuje dětského vojáka jako "jakékoliv dítě – chlapce nebo dívku – mladší osmnácti let, které je v jakékoli funkci součástí pravidelné nebo nepravidelné ozbrojené síly nebo ozbrojené skupiny, včetně – ale ne pouze – kuchařů, nosičů, poslíčků a kohokoliv, kdo takové skupiny doprovází".
