Chicago - Ačkoliv je na místě nezbytná opatrnost, zdá se, že lékaři budou mít v brzké době k dispozici další zbraň proti jedné ze závažných krevních rakovin - mnohočetnému myelomu.
Vyplývá to alespoň z výsledků publikovaných v časopise Blood.
"Naše výsledky podtrhují potenciál testované léčby jako nové možnosti pro pacienty s mnohočetným myelomem," naznačil hlavní autor studie, profesor Andrzej Jakubowiak.
"Dosažené výsledky jsou porovnatelné nebo lepší než ty, jichž je dosahováno jinými způsoby, následovanými vysokými dávkami chemoterapie a transplantací kostní dřeně," dodává.
Posvěceno vládní agenturou
Mnohočetný myelom je onemocnění, které je způsobeno "zvrhnutím" a následným nekontrolovatelným množením takzvané plazmatické buňky, která je důležitou součástí imunitního systému.
Jedná se o typ bílé krvinky, která vytváří v těle protilátky. Nekontrolovatelně bující buňky se ovšem shromažďují v kostní dřeni a mohou postupně narušit pevnou strukturu kosti.
Mnohočetný myelom
- jedná se o jeden z nejběžnějších typů krevních rakovin
- průměrný výskyt v populaci bývá udáván jako 3 - 4 nemocní na 100 tisíc obyvatel, tento počet výrazně narůstá s věkem
- postihuje zejména starší osoby, více jsou jím ohroženi muži než ženy a také jím častěji trpí příslušníci afrokaribských etnik
- dochází ke zvyšování počtu případů výskytu tohoto typu rakoviny i u mladších osob
Jako "mnohočetný" se myelom označuje ve chvíli, kdy se buňky začnou hromadit v dalších kostech.
Kromě samotného množení produkují (mimo jiné) protilátku zvanou M-protein, která se může ukládat v ledvinách a dalších orgánech a poškozovat je tak.
Tým vědců a lékařů z chicagské univerzity v čele s profesorem Jakubowiakem ukázal, že podání nového léčiva carfilzomibu v kombinaci s lenalidomidem a nízkými dávkami dexamethasonu přivedlo většinu pacientů s touto nemocí do stádia takzvané remise, tedy bezpříznakového období.
Testů se dosud zúčastnilo 53 pacientů. U 62 procent z nich se podařilo dosáhnout alespoň částečné remise, u 42 procent šlo dokonce o úplnou remisi, kdy nebyly rakovinné buňky ani bílkoviny, které specificky produkují, detekovatelné.
Carfilzomib funguje jako takzvaný proteasomový inhibitor. Proteasom je komplex bílkovin, jehož funkcí v buňce je "úklid" - rozkládá vadné, staré nebo již nepotřebné bílkoviny. Jeho zablokováním dochází k jejich hromadění postupně ústícímu až v kolaps a smrt buňky.
Jako potenciální léčivo pro pacienty s mnohočetným myelomem a pevnými nádory ho na trh uvedla společnost Onyx pod komerčním názvem Kyprolis.
Americká vládní agentura FDA v druhé polovině července schválila jeho použití u pacientů, kteří již absolvovali minimálně dvě léčby a nemoc u nich po určité době (60 dní) od dokončení poslední léčby stále postupuje.
Vážné vedlejší účinky
Carfilzomib je testován v několika klinických studiích v kombinaci s dalšími léčivy. Druhá fáze klinických testů již dříve ukázala, že léčivo - alespoň částečně - zabralo u čtvrtiny pacientů, jimž bylo podáno.
Problémem léku jsou poměrně časté vedlejší účinky, které se projevily u 45 % pacientů. K těm nejvážnějším patřily pneumonie, akutní selhání ledvin nebo srdeční problémy. Ty také byly nejčastější příčinou úmrtí, ke kterým v průběhu klinických testů došlo.
Další existence léku na trhu se proto bude odvíjet od výsledků probíhající třetí fáze klinických testů. Během ní má být porovnána účinnost kombinace lenalidomidu a nízké dávky dexamethasonu s a bez carfilzomibu. Záměrem je zjistit, zda účinnost léku vyrovná případná rizika plynoucí z jeho používání.
V případě výše zmíněné studie byl lék přijímán mnohem lépe. Mezi nejčastější problémy patřil nedostatek fosforečnanů či nadbytek cukru v krvi nebo chudokrevnost.
