Kam zmizela Berlínská zeď? V USA je sto kusů, v Rusku jeden

ČTK ČTK, The Guardian
9. 11. 2014 13:29
Lidé z celého světa dychtili dostat do rukou kus betonu, který se stal symbolem demokracie, občanské odvahy a triumfu Západu na Východem.
Berlín.
Berlín. | Foto: Reuters

Berlín - Za domkem zahradníka v berlínské botanické zahradě, ukrytá před pohledem návštěvníků, stojí trocha evropské betonové historie: kus stavebního bloku Stützwandelement UL 12-11, 3,2 metru vysoký, 1,2 metru široký, vážící 2,6 tuny, se žlutými a modrými graffiti na jedné straně.

V letech 1961 až 1990 zhruba 54 000 těchto betonových bloků tvořilo západní stranu Berlínské zdi, napsal britský list The Guardian.

Sbírka naskládaná ve skladu botanické zahrady patří městskému senátu. Jsou to dary připravené pro velké státní návštěvy, byť dostat kus zdi je tak trochu Danajský dar.

Člověk potřebuje jeřáb, aby ho naložil na náklaďák, a jen samotné vyzvednutí přijde na nejméně 2000 eur (asi 55 500 korun). Přeprava do zámoří přijde na dalších 5000 eur, takže se někdy příjemci rozhodnou nechat raději dárek tam, kde je.

První otázka turistů: "Kde je Zeď?"

Přesto ale z původní sbírky 30 panelů zůstává jen osm a pět z nich už má cedulku "rezervováno" - pro Filipíny, Cleveland a Bochum.

"Kde je Zeď?" je stále první otázkou, kterou klade mnoho turistů, kteří navštíví německé hlavní město.

25 let po jejím pádu je víc kusů Berlínské zdi roztroušeno po světě, než kolik jich zůstává v samotném městě.

Zatímco mnoho Berlíňanů se nemohlo dočkat, až se zbaví zdi, která do tolika životů vnesla tragédii, lidé mimo Německo dychtili dostat do rukou kus betonu, který se najednou stal symbolem demokracie, občanské odvahy a triumfu Západu nad Východem.

Podle německých úřadů je jen jeden kus Zdi v Rusku, zatímco po Spojených státech je jich roztroušená téměř stovka.

Berlíňané začali zeď rozřezávat ihned po otevření hranice 9. listopadu 1989 a první nabídka na koupi celé části přišla už o den později od jistého bavorského podnikatele.

Japonci nabídli čtyři miliony korun

Přechodná vláda NDR, která zoufale potřebovala zahraniční měnu, nakonec překonala morální zábrany a 4. ledna 1990 nařídila rozebrání stavby a zajištění "komerčního využití celých segmentů".

V pochmurném střípku historické ironie dostali příkaz chránit Zeď před vandalismem pohraničníci.

To, o čem se všeobecně mluví jako o Berlínské zdi, byly vlastně dvě zdi: východní a západní, mezi nimiž bylo pásmo smrti. Především pak graffiti ozdobené části západní zdi byly po roce 1989 oblíbené mezi investory.

Jedna japonská společnost nabídla 185 000 dolarů (více než čtyři miliony korun) za jediný kus.

Další se pak vydražily za podobné sumy na aukci, která se v červnu 1990 konala v Monaku. Méně fotogenické kusy, které tvořily většinu původní zdi, byly rozdrceny a použity ke stavbě silnic a dálnic.

Řada segmentů Zdi se do Berlína vrátila k památečním účelům, i když jen zřídka jsou zpátky na místě, kde původně stály. Nejdelší pás je k vidění v East Side Gallery ve Friedrichshainu, ovšem malby a graffiti na něj byly doplněny až v roce 2009.

Dalších 212 metrů zdi je v památníku Topographie des Terrors, 70 metrů v památníku na Bernauer Strasse, několik izolovaných kousků na Postupimském náměstí a na berlínském předměstí Treptow je něco jako Stonehenge z Berlínské zdi, kde si každý může kus betonu sám pomalovat.

Památníky v Austrálii, Jižní Koreji nebo na Jamajce

Úlomky Berlínské zdi, které se prodávají v obchodě se suvenýry v berlínském muzeu Checkpoint Charlie po třech eurech za kus, pocházejí ze skladu nedaleko letiště Berlín-Tegel, který vlastní Volker Pawlikowski.

Zatímco se vláda stále snažila rozhodnout, co se Zdí udělá, za výhodnou cenu odkoupil 30 panelů z recyklační skládky. Manažer obchodu v muzeu trvá na tom, že všechny kousky jsou stále původní, byť byly přestříkány barvou.

Zhruba 600 segmentů zdi si našlo domov mimo Německo a vzniklo z nich více než 140 památníků po celém světě. Stojí na tak vzdálených místech, jako je Austrálie či Bahamy.

Pět kusů Berlínské zdi je v Jižní Koreji 30 kilometrů od severokorejské hranice coby symbol naděje, že i tyto dva státy se jednoho dne dočkají mírového spojení.

Část zdi si našla cestu na Jamajku - jako dar od starosty Berlína Klause Wowereita ji v roce 2009 dostal sprinter Usain Bolt. Některé části zdi ovšem zmizely beze stopy.

V květnu 1998 měl dostat kus zdi americký prezident Bill Clinton během návštěvy Berlína. Musel ale vynechat předávací ceremonii, protože se jeho předchozí schůzka protáhla. Německé velvyslanectví proto souhlasilo, že předávací slavnost uspořádá v USA.

Replika z lepenky

Clintonův kus zdi odputoval z Berlína do Hamburku a pak lodí do Baltimoru. Ovšem v té době už se Clinton brodil skandálem kolem Moniky Lewinské - dar zůstal ve skladišti v Baltimoru, odkud nakonec zmizel.

Prezident Clinton se nechal symbolicky vyfotit před částí Berlínské zdi jen o několik měsíců dříve. Když 11. února 1998 oznámil rozšíření NATO o Polsko, Maďarsko a Českou republiku v prostorách amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu, na pozadí byl segment zdi pomalovaný graffiti s viditelným slovem "Freedom" - svoboda.

Prošetření na ministerstvu zahraničí nicméně odkrylo tak trochu jiný příběh. Dopravit kus zdi do osmého podlaží ministerstva, kde se tisková konference konala, by vyžadovalo příliš námahy. A proto je zeď na fotografii jen replikou vyrobenou z lepenky.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Úřady rozbily síť pašeráků čínských anabolik, zatčeno bylo 21 Slováků

Bezpečnostní složky několika evropských zemí si v posledních dnech došláply na síť překupníků řízenou ze Slovenska, která v Evropě obchodovala se zakázanými anabolickými steroidy vyrobenými v Číně. Oznámila to dnes francouzská policie, která při více než dvouletém vyšetřování sehrála klíčovou roli. Francie byla hlavním odbytištěm nelegálních podpůrných látek, většinu podezřelých ovšem tvoří Slováci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy