Berlín - V dobách studené války byla rozdělená německá metropole rájem špionů. Čtyřiadvacet let po pádu Berlínské zdi ale začíná být situace přesně opačná.

Krom stoupenců alternativního životního stylu se do Berlína stále častěji stahují také whistlebloweři a další lidé, kteří hledají úkryt před všudypřítomným vládním dohledem.

Bojovníci za ochranu soukromí se tu totiž cítí svobodněji než ve Spojených státech nebo Velké Británii, poznamenává deník The Washington Post.

Strach vrátit se domů

V Berlíně tak našla útočiště britská dokumentaristka Laura Poitrasová, jež zveřejnila velkou část tajných dat ukořistěných někdejším technikem amerických tajných služeb CIA a NSA Edwardem Snowdenem.

Pobývají zde i bývalý mluvčí WikiLeaks Jacob Appelbaum či právnička WikiLeaks Sarah Harrisonová, která Snowdenovi pomáhala přímo v Moskvě získat ruský azyl.

Ti všichni tvrdí, že se bojí vrátit domů.

Hacktivistický ráj

"Město subkultur" si nevybrali náhodou. Berlín je plný hackerských klubů a takzvaní hacktivisté v něm mají enormní podporu.

Není proto překvapením, že němečtí Piráti tu v komunálních volbách v roce 2011 získali 11 procent hlasů a dostali se do městského zastupitelstva.

Do Berlína by se nakonec mohl přestěhovat i samotný Snowden, který v Rusku dostal pouze dočasný roční azyl.

Podle některých - převážně levicových - politiků by mohl vnést jasno do skandálu s odposloucháváním telefonu spolkové kancléřky Angely Merkelové.

Podobný krok by ovšem znamenal další přilití oleje do ohně, v němž se v poslední době škvaří německo-americké, potažmo euro-americké vztahy.

O možnosti udělení německého azylu nicméně s Edwardem Snowdenem na začátku listopadu přímo v Moskvě jednal německý právník a poslanec Zelených Hans-Christian Ströbele.