Mýtné v Německu odstartuje v roce 2016. Plán je hotov

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 30. 10. 2014 15:26
Německé ministerstvo dopravy dokončilo konkrétní návrh. Za silnice prvních tříd platit nechce. Se zvýhodněním tuzemských řidičů nadále počítá.
Od roku 2016 už jen s poplatkem.
Od roku 2016 už jen s poplatkem. | Foto: Thinkstock

Berlín – Po měsících dohadů znají Němci definitivní plán ministerstva dopravy na zavedení mýtného pro osobní automobily. Má odstartovat od roku 2016 a stát by ho měl vybírat jen za použití dálnic, nikoliv silnic prvních tříd.

V plánu ministra dopravy Alexandra Dobrindta zůstalo zvýhodnění domácích, tedy německých řidičů. Také oni sice budou muset mýtné zaplatit, ale stát jim tyto peníze vrátí na daních.

Výrazně dražší bude mýtné, pokud návrh projde, pro majitele dieselových vozů. Ti si oproti autům na benzin připlatí tři eura za každých započatých sto kubických centimetrů. Například u obvyklého motoru s objemem 1,4 tak rozdíl v roční ceně činí 42 eur, tedy zhruba 1165 korun.

Podle Dobrindtových propočtů má nová forma poplatků vynést Německu ročně čistý příjem přes 500 milionů eur (zhruba 13,8 miliardy korun). Pokud by se platilo i za další silnice podle původního záměru, měl být příjem o 100 milionů vyšší. Tyto peníze ale ministr "odepsal" především po tlaku z pohraničních oblastí. Tamní starostové se obávali, že by zpoplatnění silnic narušilo obchodní i mezilidské kontakty v pohraničí.

"Poplatek za použití infrastruktury je spravedlivý a smysluplný," prohlásil Dobrindt při představení svého návrhu. "Je to spravedlivé, protože mnoho našich sousedů dělá totéž. A je to smysluplné, protože každé euro, které poplatek vynese, bude investováno do obnovy a rozvoje dopravní infrastruktury," dodal ministr.

Bez nálepky, systém pozná SPZ

Na rozdíl od českého, rakouského nebo slovenského systému nebude německé mýtné využívat dálniční známky. Po zaplacení příslušného poplatku bude poznávací značka vozu zanesena do registračního systému a dopravní kamery na dálnicích rozpoznají, za které auto je mýtné uhrazeno a za které ne.

Jak se bude počítat roční mýtné?

Za každých započatých sto kubických centimetrů se bude platit

  • 6,50 eura (benzín) nebo 9,50 eura (nafta) pro auta s emisní normou Euro 3,
  • dvě eura (benzín) nebo pět eur (nafta) u norem Euro 4 a Euro 5,
  • 1,80 eura (benzín) nebo 4,80 eura (nafta) u normy Euro 6.

Například za druhou generaci fabie s benzinovým motorem o objemu 1,2 se tak bude platit 24 eur. Za druhou generaci octavie s dieselovým motorem 1,6 pak 80 eur.

Dobrindt počítá s variantami poplatku na deset dnů, dva měsíce nebo jeden rok. "Nejkratší" má stát 10 eur (zhruba 280 korun), dvouměsíční vyjde na 22 eur (zhruba 610 korun).

Konečná výše ceny za roční mýtné bude podle návrhu závislá na ekologické třídě automobilu a na jeho výkonu. Více zaplatí majitelé dieselových vozů. Návrh počítá s průměrnou roční cenou ve výši kolem 74 eur (zhruba 2050 korun), maximální cena je 130 eur. Zpoplatnění se má vztahovat i na motorky.

Pokuta za jízdu bez zaplaceného poplatku se má odvíjet od vzdálenosti ujeté po dálnici. Návrh počítá s maximální pokutou ve výši 270 eur (zhruba 7500 korun).

Jen pro cizince

Návrh nadále počítá s tím, že majitelům aut registrovaných v Německu se o cenu silniční známky sníží daň z vlastnictví motorového vozidla. Mýtné by tak pro ně -  na rozdíl od zahraničních řidičů - neznamenalo zvýšené náklady. Čistě technicky budou Němci, na rozdíl od cizinců, mýtné platit i za silnice prvních tříd.

Znevýhodnění cizinců ale čelí z různých stran kritice. Evropská komise zkoumá, zda neporušuje pravidla Evropské unie. Nedávný posudek právníků pro dolní komoru německého parlamentu například tvrdí, že plán by vedl k "nerovnému zacházení s domácími a zahraničními vlastníky automobilů, a tím k nepřímé diskriminaci".

Časopis Spiegel také na konci srpna informoval, že německý ministr financí Wolfgang Schäuble pracuje na alternativním plánu, který by zatížil i domácí řidiče. Je tedy otázkou, pro jakou variantu se nakonec německá vláda rozhodne.

Zavedení mýtného pro zahraniční řidiče patřilo mezi hlavní volební sliby bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která ho loni prosadila i do vládního programového prohlášení. Ministr dopravy Dobrindt zastupuje právě tuto stranu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy