Grafika: Hradba smrti. Jak se utíkalo přes Berlínskou zeď

Tomáš Kunc Reuters ČTK Tomáš Kunc, Naďa Straková, Reuters, ČTK
7. 11. 2014 12:35
Přes německou železnou oponu se lidé snažili dostat i pomocí letadla, balonu či kanalizační sítě.

Litujeme, požadovaný obsah nelze ve vašem zařízení zobrazit.

Berlín - 9. listopadu roku 1989 kolem půlnoci začaly desetitisíce obyvatel východního Berlína proudit přes všechny přechody do Západního Berlína.

Pohraniční stráže už se je nesnažily zadržet a nečinně masivnímu exodu přihlížely. Lidé z východní i západní části Berlína následně začali bourat zeď, která město a jeho obyvatele rozdělovala po téměř tři desítky let. 

Samotná Berlínská zeď, která měřila přibližně 155 kilometrů, si vyžádala životy 138 osob.  

Kolik osob zemřelo na zhruba 1400 kilometrů dlouhé hranici mezi oběma německými státy, není dodnes jisté. Podle studie historiků z berlínské Svobodné univerzity lze doložit 1129 obětí.

Jiný výzkumný tým napočítal dokonce 1684 smrtelných případů. Mezi oběti počítal i příslušníky pohraniční stráže, kteří zemřeli při výkonu služby či v souvislosti s ní spáchali sebevraždu.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Summit NATO vyjádří Česku solidaritu ve sporu s Ruskem, řekl ministr Kulhánek

Lídři zemí Severoatlantické aliance na pondělním summitu v Bruselu vyjádří solidaritu České republice v diplomatické při s Ruskem, kterou vyvolala kauza Vrbětice. Českým novinářům to před odpoledním jednáním řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Společná reakce na agresivní chování Moskvy ke spojeneckým i partnerským zemím bude jedním z důležitých témat dnešní schůzky aliančních prezidentů a premiérů.

Státy NATO již Česku vyslovily podporu krátce po dubnovém zveřejnění závěrů českých tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Nyní se podle Kulhánka k útoku a následné diplomatické roztržce vyjádří i političtí vůdci spojeneckých zemí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy