Ze zkušební kabinky přináší muž ženě naději. V kelímku. Setkali se poprvé, spojil je inzerát. On nabízí genetický materiál, ona se chytá možná poslední šance stát se matkou. Jeden aktér se cítí jako hrdina, druhý spěchá do nedalekého hotelu. Nejde o scénu z filmu, ale o realitu, kterou detailně zachytila dokumentární série odhalující šedou zónu dárcovství a neznámý počet zplozených dětí.
Rodiče českých dětí řeší problém: chtěli by svou ratolest ochránit proti žloutence, vakcína ale chybí. Mezi zdravotníky je jí nedostatek. Čísla nemocných přitom rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Epidemiolog Roman Prymula nouzi potvrzuje: „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká. Stát podle něj zaspal.
Lidé středního věku ten pocit možná znají. Najednou jim přijde, jako kdyby jejich tělo zestárlo přes noc o několik let. Častou představu, že stárnutí není plynulý proces, ale přichází v několika zásadních skocích, potvrzuje i aktuální analýza zkoumající, jak se s věkem mění proteiny v různých orgánech.
Miliony lidí si každý den nechtěně snižují účinnost léků – a často si tím dokonce ohrožují zdraví. Důvod? Užívají je ve špatnou dobu, s nevhodným jídlem nebo bez znalosti možných interakcí. Podle špičkových farmaceutických i nutričních odborníků je čas přestat podceňovat, kdy, jak a s čím léky bereme. Co všechno byste měli vědět?
Pacienta nemusí zabít jen zákeřná choroba, ale i léky. Stačí je špatně namíchat. A nejenom to. Problémy občas způsobí i přípravky, které lidé užívají správně. "Každý z nás je totiž vstřebává a odbourává trochu jinak – podle toho, co má napsané v DNA,“ říká farmaceut Josef Suchopár. V řadě zemí už proto pacienty před nasazením léků testují - zkoumají jejich genetickou výbavu. Uspoří tím i peníze.
Čechy zabíjí bůček a cigarety. Ukazují to data Eurostatu, podle nichž se Česko stále drží v první desítce zemí, kde se umírá hlavně na srdeční choroby. Podle posledních dat vezmou tyto nemoci život více než 40 tisícům místních obyvatel ročně. Jsou taky jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé skončí v nemocnicích - tvoří pětinu všech hospitalizací. Jak člověk pozná například infarkt?
Převalování, probouzení uprostřed noci, těžké vstávání a únava, kterou nejde překonat. Špatný spánek není jen drobným nepohodlím – trápí téměř třetinu Čechů a má přímý dopad na psychiku, zdraví i mezilidské vztahy. A příčiny často neleží tam, kde je hledáme.
Čeští dravotníci řeší nečekaný problém: nanoplasty, které zamořují naše těla, ovlivňují účinky léků. Ukázalo to několik výzkumů posledních let. Třeba ve studii, kterou v magazínu Scientific Reports zveřejnili vědci z rakouské univerzity, mohou nanoplasty rozmělnit účinky antibiotik. Plastové částečky umí molekuly léku zablokovat tak, že se nevstřebají do těla. Další posílily odolnost patogenů.
Ač se to možná nezdá, cuketa je nutriční poklad s překvapivými benefity. Tato nenápadná plodina se skvěle hodí nejen na gril, ale i do výživového plánu každého, kdo chce podpořit své zdraví. Ať už jste milovník zdravé výživy, začínající pěstitel, nebo jen hledáte zpestření jídelníčku, cuketa je ideální kandidát. Na co si ale u ní dát pozor?
Rodině influencerky Terezy Šulc se obrátil život naruby po narození třetího dítěte. Že je s malým Matějem něco v nepořádku, zjistili až po půl roce. Do té doby si prostě mysleli, že je jen světlejší typ. Prvními náznaky se staly oči, chlapeček hůř viděl. Diagnóza albinismus byla neúprosná: nikdy nebude pořádně vidět. O životě s tímto postižením promluvila Tereza v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Většina z nás bere každodenní sprchu jako samozřejmost a nutnou očistu. Ráno nás probudí, večer smyje stres. Ale je tak časté mytí skutečně potřeba - nebo je to jen nepsaná společenská dohoda, kterou slepě následujeme?
Česko má problém: mezi lidmi se šíří žloutenka typu A. Čísla nemocných rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Nemoc už se dostává i do dětských kolektivů. Vakcín je přitom nedostatek. „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Stát podle něj zaspal.
Je jim teprve osm a kůži ještě nemají dostatečně vyvinutou - je zhruba o polovinu tenčí než u dospělých žen. Přesto na sebe malé školačky nanášejí spoustu kosmetiky, která je určená jejich matkám a babičkám. Ta jim ale může nevratně poškodit zdraví, upozorňují dermatologové a volají po regulaci. Prodej kosmetiky by se podle nich měl omezit věkem.
Jsou stále častější a delší. Vlny veder si proto vybírají svou daň. Dokládají to data Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle kterých končí u lékaře kvůli horku stále více lidí. Zatímco ještě v roce 2020 muselo ošetření vyhledat 744 lidí, loni už jich bylo celkem 1665. Jak ale poznat, že si člověk uhnal úpal nebo úžeh? Podívejte se na další díl videoseriálu "Doktore, poraďte!".
Petr Kalla se dozvěděl, že má HIV, v roce 2005. "Zavolali mi do práce, zrovna když jsem měl před advokátními zkouškami. Byl to pro mě šok - jako rána kladivem do hlavy. Zhroutil jsem se a najednou jsem měl pocit 'špinavosti'. Chtěl jsem se okamžitě rozejít se svým partnerem, bál jsem se, že ho nakazím," popisuje první chvíle po oznámení diagnózy.
Ministerstvo zdravotnictví sepsalo novelu zákona o léčivech, jež má povolit online objednávání léků na předpis. Resort tím reaguje na poptávku ze strany pacientů – z průzkumu Národní asociace pacientských organizací vyplynulo, že by zásilkový výdej ocenilo 86 procent Čechů. Lékárníci ale protestují. Výdej přípravků přes e-shopy podle nich ohrozí zdraví pacientů, a navíc sníží dostupnost řady léků.
Schovejte si stolici do naší banky, může vás to zachránit před rakovinou, radí molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. V Brně založil speciální laboratoř, ve které lidem zamrazuje jejich vlastní exkrementy. „V budoucnu jim to může pomoci s obnovou přirozené střevní mikroflóry, která je rozhodující při obraně těla před nemocemi,“ vysvětluje v rozhovoru.
S každou vlnou veder stoupne počet výjezdů záchranek až na dvojnásobek. Spočítali to brněnští vědci. Nejohroženější skupinou jsou podle nich děti a dospívající, největší problém má přitom jižní Morava. Za ní následuje Královéhradecký kraj a Praha. Pojišťovny to stojí zhruba 360 milionů korun navíc. Do budoucna se má situace ještě zhoršovat, zdravotníci by se na to měli podle vědců připravit.
Lidé se před sluncem chránili odnepaměti. Mění se jen způsob. Zatímco před dvěma tisíci lety si po těle mazali bláto, dnes ho nahradily voňavé opalovací krémy v praktických tubách. Na trhu jsou desítky druhů a značek, jen si vybrat. Jenomže jak? S volbou správného faktoru i vhodnou aplikací krému vám v dalším díle našeho videoseriálu "Doktore, poraďte!" pomůže praktický lékař Petr Šonka.
Začne to nenápadně: skvrnou v místě přisátí klíštěte. Pokud se ale lymeská borrelióza neléčí, může vyústit až v zápal mozkových blan či obrnu části obličeje. O to varovněji znějí data Státního zdravotního ústavu, podle kterých jsou počty nakažených rekordní. Jen za posledních pět let nabobtnaly o třetinu - zatímco v roce 2021 lékaři napočítali 1014 případů za pololetí, letos už jich odhalili 3057.
