Bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin ve vysílání ruské televize NTV vyzval obyvatele, aby v nadcházejících prezidentských volbách volili někoho jiného než současnou hlavu státu Vladimira Putina. Za stávajícího politického režimu podle něj Rusko nemá šanci obnovit vztahy s Evropou. "Musíme si prostě zvolit jiné orgány, které by válku s Ukrajinou zastavily," apeloval.
Trumpovým nejvážnějším soupeřem v souboji o prezidentskou kandidaturu do voleb 2024 je floridský guvernér Ron DeSantis. S americkou podporou pro Kyjev sice lavíruje, ale o Putinovi žádné iluze nemá. Pro Ukrajinu a Evropu by byl lepší volbou.
Na pozadí střetů na frontových liniích proti sobě bojují vojenské tajné služby Kyjeva a Kremlu. V souboji má podle předního světového odborníka na Rusko Marka Galeottiho navrch ukrajinská rozvědka.
Cherson sice loni v listopadu osvobodila ukrajinská armáda, ale nebezpečí je tu pořád všudypřítomné. Rusové drží protější břeh Dněpru, město ostřelují každou noc. V zarostlých parcích, rozlehlých pláních nebo třeba na benzinových pumpách zase hrozí zmrzačení nebo smrt od rozesetých ruských min. I proto se sem život vrací pomalu, hlásí přímo z místa reportéři deníku Aktuálně.cz.
"Vidím malou krysu. To je všechno, co vidím," říká na konto ruského prezidenta Vladimíra Putina novinář a publicista Alexandr Mitrofanov, který vyrůstal v Sovětském svazu. Podle něj mají Rusové v mentalitě, že jim vládne panovník a vše se podřizuje jeho vůli. Nesouhlasí ale, že by si nemohli najít informace mimo ruskou propagandu. Proč to nedělají? A jakou zemí je dnešní Rusko?
Ruské orgány obvinily bez uvedení přesného důvodu tři vědce, vyvíjející hypersonické střely Kinžal, z vlastizrady. Mezi tamní vědeckou komunitou to vyvolalo veřejné pobouření. Takové jednání ze strany úřadů podle ní ohrožuje ruskou vědu jako takovou. Informace o osudu akademiků navíc přišla pár dní poté, co ukrajinská armáda ohlásila, že "nezastavitelné" kinžaly sestřelila.
Luxusní palác u Černého moře ruského prezidenta Vladimira Putina má vlastní kluziště, skleník i kostel. Nově zveřejněné dokumenty ukazují další vymoženost, kterou si Putin nechal postavit: tajný bunkr pod palácem, ve kterém se může schovávat i týdny. Neohrozil by ho ani chemický útok.
Vypadal jako liberál, který se domluví se Západem, věří v moderní technologie a přeje si pro Rusko reformy. Dnes vystupuje jako fanatický křikloun, nenávidějící Západ a toužící po krvi. Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv.
Na Ukrajině již bylo zmasakrováno tolik ruské vojenské techniky, že Kreml neměl na Rudém náměstí co ukázat, komentuje úterní vojenskou přehlídku britský analytik Keir Giles. Podotkl, že v průvodu chyběly celé sektory ruského vojenského potenciálu. "A to pravděpodobně proto, že jsou buď zaneprázdněné, nebo už zničené na Ukrajině," uvedl v rozhovoru.
Ruský moderátor Roman Golovanov v prokremelském rozhlasovém pořadu prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj je pro Rusy "legitimní cíl". Válku na Ukrajině pak přirovnal ke známému biblickému souboji - Rusko podle něj představuje pasáčka Davida a Ukrajina naopak obra Goliáše. A dle jeho slov je hlavu Goliáše nutné setnout. "Žádná jiná cesta z toho všeho nevede," uvedl propagandista.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který před týdnem jednal v USA se špičkami tamní politiky, zamířil v úterý na zcela odlišnou půdu. Na Náchodsku se setkal se studenty, podnikateli i běžnými občany. Nejmladší člen vlády tím zahájil sérii jízd po regionech.
Vojenská přehlídka v Moskvě konaná ke Dni vítězství obsahuje mnoho narážek na současné dění. Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, prohlásil v projevu na Rudém náměstí prezident Vladimir Putin. Tradičně obvinil Západ, že vede válku proti Rusku.
Na Rudém náměstí v Moskvě začne v úterý dopoledne tradiční vojenská přehlídka. Velkými úspěchy na Ukrajině se ale prezident Vladimir Putin ve svém projevu chlubit nemůže, pokud nebude vyloženě lhát.
Vladimir Putin podle reportérky Deníku N Petry Procházkové pravděpodobně není sám ze sebe zklamaný. „Myslím si, že cítí určitý strach a je naštvaný na spoustu lidí ze svého okolí, protože v jeho očích to je jejich vina, že ten původní plán ovládnout Ukrajinu se nepovedl mnohem rychleji,“ říká Procházková s tím, že lidé jeho typu si málokdy přiznají, že oni udělali chybu.
Analytici od středy zkoumají, kdo může stát za útokem na sídlo ruského prezidenta. Zatímco Rusové stupňují svou rétoriku o Ukrajině jako viníkovi, napadený stát trvá na tom, že dron nevyslal a vinu přehazuje na nejužší vedení Kremlu. A odborníci na Rusko a Ukrajinu zase často mluví o tom, že se mohli zapojit neoficiální síly, aniž by informovaly své vedení; ať už v Moskvě, nebo Kyjevě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vůbec poprvé vyjádřil ke zvěstem, že ruský prezident Vladimir Putin žije v izolaci od okolního světa a většinu času tráví v bunkru. "Jsou to lži," prohlásil.
Česko zařadilo první osobu na vnitrostátní sankční seznam, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Schválila to dnes vláda, vyplývá ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Pro patriarchu to znamená například zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se ohradil proti informacím o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, které se objevují hlavně v západních médiích. "Pravděpodobně jste slyšeli, že má Putin spoustu dvojníků, kteří pracují místo něj, zatímco on sedí v bunkru. To je jen další lež," uvedl Peskov.
Z Ruska utekla v roce 2013, když jí tajná služba FSB hrozila, že zabije jejího syna. Šéfka organizace podporující demokratický rozvoj v Rusku Free Russia Foundation Natalia Arnová v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je být pod drobnohledem ruských bezpečnostních složek a neztrácet naději v boji za svobodu. "Natáčeli mě i u mě doma, byl to ale důkaz, že moje práce má reálný dopad," říká.
Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Těmito slovy zakončil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek svoji první návštěvu Kyjeva od začátku války. Několik hodin poté ale zaznělo z Německa, že se nejedná o příliš blízkou budoucnost. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že přijetí Ukrajiny "není na pořadu dne".
