"Dveře jsou otevřené, ale teď není čas na takové rozhodnutí. Nemůže by učiněno jen jako gesto solidarity, musíme rozhodovat s chladnou hlavou a horkým srdcem. Ne naopak," řekl Pistorius.
Vláda v Kyjevě apeluje na to, aby se aliance rozhodla co nejdříve. S tím, že ukrajinská armáda prokázala své schopnosti v boji s ruským agresorem a bude pro NATO přínosem.
Pátý článek smlouvy o Severoatlantické alianci předpokládá, že všichni členové přijdou na pomoc tomu, kdo je napaden. Ačkoliv článek neplatí automaticky - nejdříve musí společnou akci potvrdit zástupci všech 28 členských zemí na jednání -, znamenalo by to ocitnout se na pokraji války NATO jako celku s Ruskem.
Stoltenberg uvedl, že ukrajinskou žádostí se bude zabývat červencový summit aliance v litevském Vilniusu. Podle bezpečnostního analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je ale zřejmé, že v alianci není mezi členy shoda v tom, jak se postavit k Ukrajině.
"Určitě dojde na summitu ve Vilniusu ke kvalitativnímu posunu spolupráce mezi NATO a Ukrajinou. Klíčové bude završit adaptaci na nové podmínky způsobené válkou, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Na taktické úrovni, v oblasti strategického přemýšlení, ale také v posílení kapacity NATO vzdorovat možnému útoku Ruska. Zejména půjde o posílení takzvaného východního křídla aliance," řekl Havlíček online deníku Aktuálně.cz.
Schůzka Putina a Bushe
Německo spolu s Francií zablokovalo ukrajinskou žádost o vstup do NATO už před patnácti lety, na summitu v Bukurešti. Spojené státy pod vedením prezidenta George W. Bushe chtěly vstup prosadit, proti se ale postavily právě Německo a Francie, protože by to znamenalo konfrontaci s Ruskem. Ze stejného důvodu odmítly i kandidaturu Gruzie.
Vladimir Putin, v té době ruský premiér, řekl Bushovi, že Ukrajina "není skutečný stát". A varoval, že na snahu dostat Ukrajinu do NATO bude Rusko tvrdě reagovat.
Bushovi tehdy v rozhovoru mezi čtyřma očima řekl: "Měl bys pochopit, Georgi, že Ukrajina není stát. Její část leží ve východní Evropě, část je naše území."
Poprvé tehdy naznačil, že pokud se Ukrajina vymkne ruské kontrole a bude směřovat do NATO, Rusko zasáhne silou.
Merkelová názor nezměnila
Za Německo a Francii tehdy řekli Ukrajině "ne" kancléřka Angela Merkelová a prezident Nicolas Sarkozy. Když loni v dubnu vyšla najevo zvěrstva páchaná ruskými vojáky na civilistech ve městě Buča u Kyjeva, neudržel se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řekl, že zve Merkelovou a Sarkozyho na návštěvu Buči, aby se podívali, co jejich postoj na summitu v Bukurešti způsobil.
Bývalá kancléřka ale přes svou mluvčí vzkázala, že za názorem z roku 2008 si nadále stojí.
Ohledně podpory ukrajinského členství lze také očekávat spíše negativní stanovisko Maďarska. Vláda premiéra Viktora Orbána už od roku 2017 blokovala veškerá jednání mezi NATO a Kyjevem s poukazem na to, že Ukrajina nerespektuje práva maďarské menšiny. Orbán také kritizuje protiruské sankce Evropské unie a odmítá se podílet na vyzbrojování Ukrajiny. "Nenecháme se Spojenými státy dotlačit do války," prohlásil například tento týden.
