Kreml i Kyjev se snaží posílit své pozice v Kurské oblasti předtím, než se znovuzvolený americký prezident Donald Trump po letech vrátí do oválné pracovny. Bitva o kontrolu nad oblastí dosáhla takové intenzity, že ruská pěchota musí na bojišti překračovat těla svých mrtvých spolubojovníků, líčí tamní situaci deník The Wall Street Journal.
Slovenský premiér Robert Fico se příští rok v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války, přijal pozvání od ruského prezidenta Vladimira Putina. Fico to uvedl v prohlášení, které poskytl úřad slovenské vlády.
"Ukrajinská strana definuje vítězství jako osvobození všech okupovaných teritorií. To je opravdu téměř z říše fantazie," říká bezpečnostní analytik Jan Ludvík a dodává, že velmi pravděpodobně bude z historického hlediska konflikt vnímán spíše jako vítězství Rusů. Jak se Ukrajině daří odrážet současné ruské útoky a jak může se situací zahýbat zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
Jako kancléřka dávala Angela Merkelová rozhovory minimálně. Kromě šéfky její kanceláře a nejbližší poradkyně Beate Baumannové a manžela Joachima Sauera nejspíš nikdo nevěděl, jak události během své dlouholeté vlády v letech 2005 až 2021 prožívala a co si myslela o některých světových politicích.
Ruský prezident Vladimir Putin dal ve čtvrtek povel k útoku experimentální raketou Orešnik na ukrajinské Dnipro. "Účinnost je malá a je kolem toho hodně humbuku," zhodnotil jeho krok odborník na ruskou jadernou politiku Maxim Starčak.
Nejvíce loajální špehové ruského prezidenta Vladimira Putina žijí v anonymitě. Aby se vyhnuli mezinárodním sankcím, tají svou podobu i datum narození. Investigativní novinářka ukrajinského deníku The Kyiv Independent Alisa Jurčenková v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsala, kdo zůstává jednou z nejzáhadnějších postav ruské špionážní elity.
Je v zájmu státu a jeho občanů, aby vláda a demokratická opozice zaujímaly stejný postoj k válce na Ukrajině. Opozice ale ruskou agresi opakovaně zneužívá.
"Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!" To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil.
Ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková varuje před ustupováním ruskému prezidentovi Putinovi. Poslední údery na Ukrajinu podle ní ukazují, že Rusko o mír nestojí. "Nechce válku jen s námi. Chce světový konflikt, chce zbortit mezinárodní řád,” řekla v rozhovoru pro agenturu Reuters.
V úterý Rusové stvrdili agresivnější doktrínu jaderného odstrašování a hned ve čtvrtek odpálili na Ukrajinu balistickou raketu se schopností nést atomovou hlavici. Nenesla ji, ale mohla. Situace je dramatická a podle politologa Zdeňka Kříže z Masarykovy univerzity v Brně už Kreml nyní zřejmě nemá další možnosti, jak válku eskalovat a zároveň zůstat pod takzvaným jaderným prahem.
Rusko odpovědělo na ukrajinské údery střelami ATACMS a Storm Shadow na své území. Na město Dnipro na jihovýchodě země podle ukrajinské armády dopadla ve čtvrtek po páté hodině ranní mezikontinentální balistická raketa RS-26 Rubež (Milník), jejíž maximální dolet je 5800 kilometrů.
K pozoruhodné situaci došlo při brífinku tiskové mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové. Před novináři musela reagovat na telefonát patrně z vysokých pater Kremlu. Z druhého konce se ozvalo, ať neposkytuje žádné informace k útoku na ukrajinské Dnipro, při němž Rusové dle Ukrajinců použili mezikontinentální balistickou raketu.
V ruské Kurské oblasti působí už zhruba 11 tisíc bojovníků z KLDR. Společně s nimi dorazil i tříhvězdičkový generál Kim Jong Bok, který jim velí. Oproti severokorejským tradicím, kde takto vysoce postavení vojáci bývají téměř celebritami a ví se o nich mnohé, jde o relativně neznámého muže.
Již řadu dní se objevují zprávy o nasazení severokorejských vojáků po boku Rusů v Kurské oblasti, jejíž část stále kontroluje ukrajinská armáda. Zástupci amerického Pentagonu nyní oficiálně potvrdili, že v tomto regionu působí už okolo jedenácti tisíc bojovníků z KLDR. Izolovaný komunistický režim mezitím zahájil psychologickou operaci proti znepřátelené Jižní Koreji.
Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev označil zvýšení ruského vlivu v Baltském moři za klíčový vojenský a bezpečnostní cíl Ruska. V pondělním rozhovoru pro ruský list Kommersant prohlásil, že Amerika a její evropští spojenci moře "militarizují", což je podle něj dlouhodobá strategie Západu. "Musíme zvýšit svůj vliv," tvrdí.
Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov.
Bílý dům navzdory prvním zprávám omezuje použití amerických střel ATACMS jen na Kurskou oblast. Jejich potenciál je ale mnohem větší, jak ukazuje mapa v přiloženém videu. Bez restrikcí by tyto střely dolétly nejenom na Krym, ale i třeba do Voroněže, Novočerkassku nebo na Rostov na Donu.
Poslední říjnový den roku 1999 zveřejnila ruská televizní stanice ORT rozhovor s tehdejším předsedou ruské vlády. Vladimir Putin v něm tehdy tvrdě kritizoval Rusko a Rusy, což se z dnešního pohledu zdá až neuvěřitelné. Část rozhovoru se přesně po čtvrt století znovu rozšířila na sociálních sítích.
Od největší výměny vězňů od dob studené války mezi Moskvou a Západem uplynuly tři měsíce, čerstvě propuštěný Ilja Jašin už ale přemýšlí, jak by se mohl vrátit do Ruska. Opozičník by rád změnil místní politiku a zastavil válku na Ukrajině. "Mým úkolem je přesvědčit Rusy, že tato válka nejen ničí Ukrajinu, ale škodí i naší zemi," říká v rozhovoru pro ruský nezávislý list The Moscow Times.
Když Ivan letos odpromoval na petrohradské lékařské akademii, měl nastoupit na frontu. Místo toho ale utekl ze země. Pomohla mu k tomu utajená skupina aktivistů, která podporuje ruské vojáky v útěku před kremelskou válečnou mašinerií.
