Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy letos v únoru a březnu oproti přelomu roku klesla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Pouze u sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují asi dvě třetiny obyvatel země.
Na jedné straně je končící premiérka Sanna Marinová, kterou Finové ve víkendových volbách odmítli. Na druhé šéfka dosavadní populistické opozice Riikka Purraová. Mezi nimi bude vybírat spojence vítězný pravicový lídr Petteri Orpo. Země na hranicích Evropské unie s Ruskem opouští mnohaletou neutralitu a v úterý se stává členem NATO. Jak v této chvíli sestaví stabilní vládu, ale jasné není.
Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválený letos na jaře, uvedl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí jako možnost stabilizace státního rozpočtu vyšší zdanění firem nebo zavedení daňové progrese. Představitelé koaliční ODS, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury, dosud růst přímých daní odmítali. Podle Jurečky by měla vláda o změnách daní politicky rozhodnout do měsíce, změny by měly platit od ledna 2024.
Ani poté, co vláda Petra Fialy vytvořila dlouho slibované centrum strategické komunikace, se situace podle expertů příliš nezměnila. Zatímco ve vyspělých zemích tvoří komunikační zakázky veřejného sektoru až 20 procent celého trhu, v Česku je to pouze jedno procento. Analýza navíc ukázala, že počet zadaných zakázek loni klesl o téměř 16 procent. Vláda přesto tvrdí, že má komunikaci pod kontrolou.
S pomalejším růstem důchodů od letošního června souhlasí 37 procent lidí, 55 procent je proti a zbývajících sedm procent neví. Ukázal to aktuální průzkum agentury NMS Market Research. Novelu o omezení valorizace ve čtvrtek i přes výhrady podepsal prezident Petr Pavel. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun.
Pravidelná aktualizace programového prohlášení je nebezpečné novum. Žádný kabinet nikdy nedokáže dotáhnout do konce všechno, co si předsevzal. Až ten současný se ale rozhodl, že rovnou přepíše věci, za které dostal důvěru sněmovny.
Že bude mimořádné jednání k vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů dlouhé, věděli poslanci už před jeho začátkem. Proto se náležitě připravili a do kanceláří si donesli karimatky, spacáky i svačinu. Schůze, která začala v úterý v deset hodin, byla v noci na čtyři hodiny přerušena. Obstrukce ze strany opozičních politiků se znovu rozběhly od středeční šesté hodiny ráno.
Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.
Dohodáři budou mít nárok na dovolenou, rodiče dětí můžou žádat o práci z domova a dostanou za ni příspěvek na energie. Pracovní smlouva i výpověď bude digitální. Novela zákoníku práce, která se několik měsíců měnila pod náporem nebývalého množství připomínek od mnoha úřadů a organizací, míří na vládu. Přijata musí být co nejrychleji, aby Česko neplatilo EU vysokou pokutu.
Čeští občané hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8.
