Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny.
Ti politici Pirátů, kteří před rokem chtěli odchod do opozice, nyní působení ve vládě Petra Fialy oceňují. "Naše agenda je v kabinetu vidět. Můžeme se podílet na řešení krize energií i války na Ukrajině," pochvalují si výrazné tváře strany. Podle politologů by ale Piráti měli přidat, jejich podpora je podle průzkumů podobná jako před pěti lety. "Jako by jim došel dech," říkají.
„Vláda dělá vrchovatou měrou vše, co kritizovala. Počítá se zákony, které ještě nebyly přijaty. Na straně výdajů tam nejsou například škrty státních úředníků,“ kritizuje návrh rozpočtu na příští rok poslanec Patrik Nacher /ANO/. „Začal se tady zneužívat stav legislativní nouze. Létají desítky miliard a zákony se schválily na základě znásilnění legislativního procesu,“ dodává.
Vláda dává peníze ukrajinským uprchlíkům, místo aby pomohla vlastním občanům, tvrdí podle výzkumu agentury STEM/MARK většina Čechů. Údaje o vyplacených penězích ale ukazují, že jde jen o pocit. Od začátku roku šlo na pomoc Čechům nepoměrně víc než na dávky Ukrajincům prchajícím před válkou. Peníze se českým občanům neubírají, naopak se významně zvyšují, upozorňují experti.
Prezidentovi v současné době důvěřuje třetina lidí, vládě a sněmovně 28 procent. Zatímco důvěra v hlavu státu a dolní komoru od léta mírně vzrostla, důvěra v kabinet stagnuje. Z ústavních institucí jsou na tom stabilně nejlépe obecní zastupitelstva a starostové, kterým věří více než 60 procent dotázaných. Vyplývá to z podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
„Vláda říkala, že chce štíhlejší stát, ale opatření jsou plošná. Pomáhá se lidem, kteří mizérii skoro vůbec necítí, místo toho, aby se stejné peníze použily pro ty, u kterých může být situace opravdu tragická,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa v rozhovoru, jehož hlavním tématem byly hypotéky. „Úvěry na bydlení byly extrémně levné, dvouprocentní sazby se už nevrátí,“ míní.
Pod vedením Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost vrcholí práce na první verzi nového zákona, jenž má určit nepřípustné dodavatele technologií do oblastí zásadních pro chod společnosti. Jde o energetické závody, zdravotnická zařízení či největší firmy. Pokud předpis v chystané podobě vejde v platnost, v podstatě vyřadí z tohoto prostředí čínské firmy v čele s Huawei.
V nynějším volebním období Česko nebude přijímat euro, řekl premiér Petr Fiala. Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.
I když se vládní strany na poslední chvíli dohodly na tom, jakou daň z mimořádných zisků ve sněmovně prosadí, spory mezi nimi nekončí. Přicházejí s odlišnými názory na to, jak pomoci stále zadluženější státní pokladně. Premiér Petr Fiala opakovaně slibuje, že jeho vláda daně zvyšovat nebude. Ekonomická rada vlády ale tvrdí, že tento slib je nereálný a bude nutné snížit výdaje a zvýšit příjmy.
"Bez zvýšení příjmů do státního rozpočtu to nepůjde. Povedeme proto diskusi i o zvýšení daně z příjmu. Jako lidovci jsme v minulosti prosazovali progresivní zdanění. Je to ale složitá věc pro debatu i uvnitř koalice. Obecně si myslím, že v mimořádné situaci má platit princip postavený na solidaritě těch, kteří solidární mohou být," říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
"Není to tak, že máme jako stát nějaký dluh a ten nic nestojí. V roce 2025 nás bude stát 100 miliard. Za to by mohli mít všichni lidé ve školství dvojnásobné platy," říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády, která připravila plán, jak zastavit zadlužování státu. Kabinetu navrhuje pomalejší růst důchodů či zvýšení daní.
V Izraeli se v úterý otevřelo 12 tisíc volebních místností. Izraelci si volí už pátý parlament zhruba za tři a půl roku a doufají, že volby tentokrát prolomí patovou politickou situaci a přinesou stabilní vládu, píše agentura AP. Tématy jsou rostoucí životní náklady či korupční kauza expremiéra Benjamina Netanjahua, který usiluje o návrat do čela vlády. Oponentem je současný premiér Jair Lapid.
