Spousta lidí žije v imaginárním světě a válku si představuje na základě filmů a knih, říká režisér filmu Východní fronta a dobrovolný ukrajinský paramedik Jevhen Titarenko s tím, že je adůležité si uvědomit, že jde o skutečný život. Politici v oblecích, kteří mluví o válce, ale na vlastní oči ji neviděli, mají podle něj spoustu naivních představ.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají.
Ruská agrese proti Ukrajině umožnila České televizi zužitkovat všechny výhody a pozitiva veřejnoprávního zpravodajství. Široký tým kvalitních reportérů a kameramanů. Velké lidské, technické i finanční zázemí.
Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.
Ač se odhady liší, první světová válka stála život zhruba 20 milionů lidí. Když už se zdálo, že si svět oddechne, ve čtyřech vlnách udeřila dosud nejničivější epidemie v dějinách, španělská chřipka. Usmrtila dalších asi 50 milionů osob. Není divu, že těch několik málo let dodnes představuje vděčný námět uměleckých děl, filmy počínaje a česky nedávno vydaným románem Louise de Bernièrese konče.
Monitorovací drony Leleka-100, které výrazně pomáhají na Ukrajině, získají nového "bratra" s čtyřnásobně lepšími parametry. Vyvíjí ho dceřiná firma ukrajinské společnosti DeViro v České republice. Největší výhodou dronů Leleka je přímá zkušenost z aktuálního konkrétního boje, říká ředitel česko-ukrajinské společnosti U&C UAS Štěpán Neubauer.
"Když z našeho těla odejde život, stane se z nás hmota, která zapáchá, a je to nepříjemný zápach. Ale když potom vyslýcháte poškozené, kteří přišli o své bratry, syny, manžely, manželky, dcery, tak vám předají tu hrůzu z toho, co se jim stalo," říká bývalý vyšetřovatel válečných zločinů v Jugoslávii Vladimír Dzuro. Ti, kdo budou vyšetřovat zločiny na Ukrajině, to podle něj nebudou mít jednoduché.
Přesně před dvaceti lety dva americké bombardéry F-177 svrhly pumy na jižní Bagdád a příslušníci pěchoty překročili irácko-kuvajtskou hranici. Začala invaze do Iráku. Armáda režimu Saddáma Husajna kladla malý odpor, takže už 9. dubna byli američtí vojáci v centru Bagdádu. Zbraně hromadného ničení, kterými Washington odůvodňoval invazi, se ale nikdy nenašly.
V brzkých ranních hodinách 16. března 1968 američtí vojáci začali pročesávat okolí vietnamské vesnice My Lai. Místo vojáků Vietkongu ale nacházeli civilisty, včetně dětí. Všechny zastřelili. Mnoho žen předtím znásilnili, zbili a některá těla i posmrtně zohavili. Nejhorší válečný zločin amerických jednotek z vietnamské války vyšel na povrch i díky dobovým fotografiím.
"Kolik generací Ukrajinců a jakým způsobem bude strádat, bude obrovsky záležet na tom, jak dopadne válka," říká ve Spotlightu psychoterapeut a bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. Podle něj na Západě nemáme rádi bezmoc, protože jsme vítězná společnost. "Kdo válku prohraje, si logicky klade otázku, jaký to mělo smysl," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
Ukrajinští vojáci je před více než půl rokem osvobodili, přesto stále nemají vyhráno. Obyvatelé frontových měst a vesnic v Charkovské oblasti, jako jsou třeba Kupjansk nebo Petropavlivka, jsou vystaveni každodennímu ostřelování ze strany Rusů. "Za poslední tři hodiny došlo k padesáti náletům," popisuje situaci šéfka obecní správy v Petropavlivce Olha Kozyrevová.
"Dlouho jsme žili ve falešném pocitu, že se nás válka netýká. Společnost si zvykla, že si platí profesionální armádu, která se někam pošle, ale takhle to není,” říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj by v případě vypuknutí válečného konfliktu mezi NATO a Ruskem neměli Češi spoléhat na to, že je pozice v centru Evropy ochrání.
Obklíčení ukrajinští vojáci pokračují v boji o Bachmut. Zdevastované město se ruské síly snaží dobýt od loňského léta. Útočí v malých formacích asi deseti lidí, ale zato každý den. "Pořád ty šakaly porážíme. Přicházejí k nám jako švábi zpoza kamen. Držíme se, jak to jen jde," říká ukrajinský voják Jurij.
Město plné ruin, které samo o sobě nemá cenu. Přesto se ho už půl roku Rusové snaží dobýt, podle odborníků hlavně kvůli jeho symbolickému významu. Do Bachmutu wagnerovci posílají jednoho bývalého trestance za druhým. Špatně vycvičení muži tak míří na sebevražedné mise.
Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny nezahájí disciplinární řízení s ministryní obrany a poslankyní Janou Černochovou (ODS). Ta na plénu dolní komory mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přirovnala podporovatele hnutí ANO k otrokům. Dva poslanci ANO kvůli tomu podali stížnost. Výbor označil slova Černochové za zbytečně vyhrocená, důvody k disciplinárnímu řízení ale nenašel.
Před rokem svět zasáhla slova ruského prezidenta Vladimira Putina o vyhlášení speciální vojenské operace na Ukrajinu. Od té doby se ve stále trvajícím konfliktu podle analytiků Putinovi katastrofálně nepovedlo všechno, co si jeho na začátku předsevzal. "Sám sebe tím zahnal do kouta a neví, jak z něj ven," podotýká britský publicista Philip Short.
